Hlíva ústřičná

Amatérské pěstování hlívy

Hlíva ústřičná je houba vyžadující specifické podmínky ke svému pěstování. Jejich dodržení není příliš složité a pěstování hlívy lze relativně jednoduše zvládnout i v běžných podmínkách normálního sklepa či zahrady . Pojďme se tedy podívat blíže na to jak se hlíva pěstuje a jak je náročné si doma zřídit malou pěstírnu hlívy ústřičné.

Hlíva ústřičná vytváří plodnice na kmenech stromů, především listnáčů. Můžeme ji s úspěchem pěstovat na špalcích z topolů, osik, ořešáků apod. Kulturu lze však také založit na slámě nebo na kukuřičných palicích.

Špalky nařezané z čerstvě pokácených stromů (průměr 15 až 20 cm a délka asi 50 cm) se naočkují trouchnivým dřevem, na němž již roste, nebo koupenou sadbou. Očkujeme do vyvrtaných otvorů nebo na řeznou plochu, kterou přikryjeme slabším odřezkem dřeva. Upravené špalky dáme do teplého a vlhkého prostředí (optimum 25 °C, relativní vlhkost vzduchu 90-100%).

Doporučuje se uložit špalek do pytle z umělé hmoty. Při optimální teplotě proroste houba do dřeva za dva až tři měsíce. Potom můžeme špalek vyjmout z pytle a spodní řeznou plochou jej uložit do jamky v půdě tak, aby dvě třetiny špalku byly nad povrchem půdy. Vhodné je stinné místo pod stromem nebo pod nějakým přístřeškem. Špalky ukládáme také do vysoké trávy nebo mezi husté keře, aby k nim nemohl vítr, který by vysoušel povrch dřeva. Podle potřeby zaléváme vodou.  

Houba vytváří plodnice až na podzim po prvních ranních mrazech. Chceme-li sklízet plodnice během léta, pak místo hlívy ústřičné naočkujeme hlívu plicní (Pleurotus pulmonarius). Podobným způsobem můžeme pěstovat také penízovku sametonohou (Flammulina velutipes), opeňku měnlivou (Kuehneromyces mutabilis) a některé jedlé choroše (Polyporus).

Výskyt hlívy ústřičné

V létě a na podzim nalézáme plodnice hlív v lesích na kmenech a pařezech. Plodnice hlív vyrůstají střechovitě nad sebou v trsech nebo jednotlivě. Hlíva je kosmopolitní rod. Vyskytuje se ve všech zeměpisných šířkách a vegetačních pásech obou polokoulí. Její podhoubí osidluje většinou dřevo listnatých stromů. Výjimku tvoří snad jen hlíva holubí.

Pěstování hlívy ústřičné na špalcích dřeva

Pěstování hlívy na špalcích dřeva je velmi jednoduché a není k tomu potřeba pěstírna se speciálním vybavením. Při takovém pěstebním postupu hlívy ústřičné získáme úrodu sice jen 1x ročně, ale několik let za sebou. Námahu vyžaduje pouze počáteční založení kultury hlívy, v dalších letech pak jen sbíráme plodnice.

Druhy dřeva vhodné pro pěstování hlívy

Pro pěstování hlívy na špalcích se používá čerstvé neodzrněné dřevo listnatých stromů, které mají být pokáceny v době vegetačního klidu. Nejvhodnější je topol, bříza, olše, dub, buk, habr nebo vrba. Méně vhodné, i když použitelné, je dřevo ovocných stromů, s výjimkou ořešáku a jabloně.
Dřevo pro pěstování hlívy ústřičné musí mít přirozenou vlhkost, a proto je důležité, aby od pokácení stromu neuplynula doba delší než 1-2 měsíce. Používají se kmeny a větve od průměru 15 cm, které se nařežou na délku 30-40 cm.
Je důležité, abychom dřevo po rozřezání na špalky hned naočkovali podhoubím hlívy a uložili k prorůstání. Při očkování musí přijít podhoubí do co nejtěsnějšího styku se dřevem, aby nezaschlo dříve, než jim začne prorůstat.

Pěstování hlívy na špalích – Jak na to?

V závislosti na velikosti špalku vyvrtáme 5-10 otvorů o šířce 1,5-2 cm a hloubce 2-3 cm. Pokud máme větší množství špalků, ukládáme je k prorůstání do jam hlubokých asi 2 m a širokých asi 1 m. Dno jámy pokryjeme polyetylenovou fólií a pod každý špalek rozprostřeme slabou vrstvu sadby. Takto na sebe postavíme vždy 2-3 špalky, z nichž poslední seshora přibijeme1-2 cm silným kotoučem dřeva. Po uložení všech špalků jámu zakryjeme prkny nebo tyčovinou a na ni rozprostřeme fólii, kterou ještě zakryjeme větvemi a zeminou. Tak zajistíme v jámě stabilní teplotu a dostatečnou vlhkost. V horkých letních dnech je užitečné občas strop pokropit konví vody.

Pěstování hlívy na špalcích indoor

Špalky rovněž dobře prorůstají podhoubím, jsou-li uloženy ve vlhké místnosti (sklepě) v teplotě 8-15 °C. Při pěstování v malém stačí do místnosti se stabilní teplotou dát špalky v pytlích ze silné fólie. Na dno pytle se položí cihla, do pytle se nalijí 2-3 l vody a na cihlu se postaví 2-3 špalky prokládané sadbou. Funkcí fólie je chránit špalky před vyschnutím.

Očkování špalků sadbou hlívy ústřičné

Při očkování pařezů z čerstvě vykácených stromů postupujeme následovně. Pilou vyřežeme do boku pařezů klínky a do vyřezaných otvorů nasypeme sadbu. Vyříznutý klínek vložíme zpět a přitlučeme k pařezu zpět. K očkování můžeme použít také sadbu na kolíčkách, které vsuneme do předem vyvrtaných otvorů. Pařez poté shora obalíme fólií či silným kartonovým papírem a zasypeme zeminou. Doporučuje se pařezy očkovat na jaře nebo na podzim, aby zaočkované dřevo netrpělo suchem. Plodnice hub potom sklízíme nejen na pařezech, ale i ve vzdálenosti několika metrů od špalků, protože vyrůstají z hlavních kořenů pod povrchem.

Hlíva ústřičná - PODHOUBÍ

Podhoubí hlívy proroste špalkem cca za 4 měsíce. Dobře prorostlé špalky jsou srostlé podhoubím a na jejich povrhu je bílé vatovité podhoubí hlívy. Špalky dáme ven na vlhčí místo bez větru, nejlépe pod stromy. Zde vykopeme jamky hluboké 15-20 cm na vzdálenost 40-50 cm od sebe. Do jamek pak postavíme špalky tak, aby zhruba jedna polovina vyčnívala nad úroveň okolní zeminy. Za suchého počasí pozemek se špalky 1x týdně zaléváme.

Hlíva ústřičná - SKLIZEŇ

Hlíva ústřičná začíná tvořit plodnice, jakmile poklesnou noční teploty pod 10-12 °C. V době tvorby plodnic posekáme trávu kolem špalků a podle potřeba zaléváme. Sklízíme plodnice velikosti dětské dlaně a přitom se snažíme neporušit kůru špalků. Špalky z měkkého dřeva plodí 3 roky, z tvrdého 5 let.

Baier, J.: Houby v lese a v kuchyni