Hlíva se sbírá, když má mírně podvinutý nebo plochý klobouk. Nesmí být vyschlá a prošlá mrazem. Velikost plodnic nerozhoduje, protože jejich vývoj záleží na množství živin, které má houba k dispozici.

Hlíva není houba parazitická. Klidně vysaďte stromek vedle pařezu a hlíva jej nemůže poškodit

Žádný obchodník by neměl dopustit, aby prodával hlívu takovou, jako jste popsala. Měl by být poučen o tom, jak čerstvá hlíva vypadá. Musí mít typickou příjemnou vůni i vzhled, není možné, aby na dně obalu byla hnědá kapalina. Důležité je si všimnou expirační doby produktu. Pokud je štítek přelepen štítkem novým, tak už to na něco ukazuje. Je pochopitelné, že po konzumaci pokrmu z takové hlívy může dojít k alimentárním potížím.

Na plodnicích hlívy se někdy vyskytuje bílá plíseň. To je vlastně podhoubí hlívy, které se plodnicích vytváří ve vlhkém prostředí, například pod fólii v miskách. Toto podhoubí není škodlivé. Jenom podezřele vypadá.

Pokud byl špalek ideálně obrostlý podhoubím hlívy, potom je vše v pořádku. Na rozdíl od sypkých substrátů hlíva získává živiny ze špalků dřeva pomalu a plodí maximálně na jaře a na podzim pokud je půda vlhká. Z okolní půdy musí získat dostatek vláhy a potom plodí několik let. Ořešák je ideální dřevo. Potom jde o to, jaký druh hlívy jste měl. Pokud to byla skutečně hlíva ústřičná, tak plodí pozdě na podzim a na jaře. Teplomilné hlívy plodí pozdě na jaře a brzy na podzim.

Černé kolonie vytvářejí na slámě některé agresivní druhy plísní. Hlavní příčinou výskytu této plísně může být nedostatečně tepelně ošetřená sláma před jejím zaočkováním sadbou hlívy. Dále se může jednat o špatnou nevhodně skladovanou slámu, která vyžadovala delší dobu pobytu ve vysokých teplotách. Někdy může být příčinou neúspěchu stará kontaminovaná sadba. V každém případě je nebezpečí, že se černá plíseň může rozšířit do celé dávky slámy.

Metodu bych upravil jen v tom smyslu, že po odkapání bych substrát promíchal důkladně se sadbou a přesypal do jiného pytle. Nám se ale osvědčila jiná metoda. Slaměné pelety Granofyt z Chrášťan použijeme místo dřevěných briket. Do 10 l vřelé vody nasypeme 5 kg slaměných pelet. Musí být zachován poměr vřelé vody a pelet. Musí se zachovat pořadí - pelety do vody a ne naopak. Okamžitě po nasypání se musí směs důkladně zamíchat, aby veškeré pelety byly namočeny ve vodě. Druhý den po zchladnutí promícháme namočený substrát se zrnitou sadbou (2-3%). a plníme do sáčků po 4-6 kg. Sáčky na mnoha místech prořízneme, aby se zajistil vzduch pro růst podhoubí.

Bohužel nelze dopředu říci, zda byl substrát (kolíčky) znehodnocen. Krátkodobý mráz by neměl vadit a substrát poškodit. Pokud si chcete být stoprocentně jistý, je vhodné koupit novou sadbu, ale je spíše pravděpodobné, že k poškození nedošlo. Bohužel to dopředu nejde zjistit, to byste zjistil až v případě, že by ze sadby za předpokládaných dalších podmínek, které je nutné dodržet, sadba neprorostla a netvořily by se plodnice.

Pokud v lednici houbu napadne plíseň, rozhodně se (podobně jako u jiných plesnivých potravin) nejedná o ušlechtilou plíseň. U hlívy to není nic neobvyklého vzhledem k tomu, že je nasycena vodou a rychle se rozkládá. Takovou houbu je tedy nutné vyhodit a nekonzumovat.

Pokud substrát není uskladněn za optimální teploty a vlhkosti, tak plodnice vypouští ve větší míře spory (výtrusy) které se vám vyprášili do místnosti. Pěstování např. v bytě v pokojové teplotě není vhodné. Přemístěte hlívu pokud možno do prostředí s nižší teplotou (alespoň ven např. ke zdi baráku)

Hlíva má v sobě látky, díky kterým dokáže růst i v mrazech do cca -5 °C, takže by neměl být problém

Hlíva rostoucí ze zakopané sadby dřeva mívá často tmavší pigment. Nemusíte se tedy konzumace obávat.

Ano, vrba je vhodná dřevina na sadbu.

Na další růst plodnic nemá vliv to, že plodnici sežral slimák. Otázkou samozřejmě je, kolik míst na pařezu, kudy mohou vyrůst další plodnice, máte. Pokud jen jedno, je jasné, že z tohoto místa pravděpodobně nová plodnice nevyroste. Na slimáky jsou různé preparáty, které se sypou třeba kolem špalku. Doporučuji samozřejmě nějaké biopreparáty.

Zbarvení hlívy ústřičné může být různé v návaznosti na přirozenou variabilitu, substrát a meteorologické podmínky - od světle šedé po tmavě hnědé nebo může být i šedomodrá. Záměna s nějakým jedovatým druhem je velmi nepravděpodobná. Kmeny se v přírodě nevyskytují, šlechtí se jen pro pěstování v umělých podmínkách.

 Dobrý den. Určitě doporučuji konzumovat hlívu celou včetně třeně (nohy). Právě třeně obsahují více účinných látek než hlavičky. Jen potřebují trochu delší tepelnou úpravu, jelikož jsou tužší. 

Dobrý den. Z Vašeho dotazu není jasné, zda pěstujete hlívu na dřevě nebo slámě v pytli. Naočkovaný pytel nepotřebuje světlo. Pokud je již pytel prorostlý, potřebuji již nutně světlo, aby mohla hlíva plodit.

 Dobrý den. Jasanové dřevo není opravdu pro pěstování hlívy moc vhodné. Nejvhodnějšími dřevinami jsou buk, bříza, ořešák nebo topol.

Jasanové dřevo je bohužel pro pěstování hlívy nevhodné. Optimální je buk ořešák, bříza nebo topol.

 Plodnice zasychají z mnoha důvodů, může to být i nesprávná teplota a vlhkost nebo špatný substrát.

Pokud hlíva jakýmkoliv způsobem zapáchá, tak to není v pořádku. V tom případě jde o houbu, která již pravděpodobně podléhala uvnitř rozkladu či byla něčím kontaminována.

Hlíva by se měla odříznout nožem v místě, kde vyrůstá z pytle.

Oblepením izolepou jste správně chránili zaočkované místo před vysycháním.Izolepu ale neodstraňujte, jenom ji místy propíchejte, aby se k myceliu dostal vzduch.

Metabolismus houby je úplně jiný než metabolismus ořešáku. Houba si ze dřeva odebírá pouze části látek z rozloženého dřeva a vytváří si své obsahové látky.Nemusíte se ji proto sklizenou z tohoto dřeva obávat.

Máme zkušenost s rozkladem dřeva jehličnanů pomocí houby třepenitka maková. Problém je se sehnáním takové sadby. Další možností je použít sadbu hub václavka nebo kořenovník. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o houby parazitické, proto se jejich použití nedoporučuje.

Plodnice hlívy by měly vyrůstat z otvorů, které jsou v pytli. Pokud se začnou již malé zárodky tvořit pod folií, potom oporučuji folii kolem těchto zárodků oříznout tak, aby se tyto zárodky nepoškodily.

 Dobrý den. Hlívu si můžete samozřejmě usušit, rozdrtit a poté užívat.

Hobliny pro králíky nejsou pro pěstování hlívy vhodné. Doporučuji si koupit v některém z hobby marketů již připravený substrát, který je naočkovaný podhoubím hlívy a při dodržení podmínek Vám za několik týdnů začne plodit. 

V podstatě je pravda, že pomocí mycelia hlívy lze urychlit rozklad pařezu listnatého stromu. Podmínkou je, že pařez je čerstvý a není napaden ostatními dřevokaznými houbami. Dále záleží na velikosti pařezu, který má být rozložen. Většinou je to za 3-4 roky a ještě k tomu získáte plodnice hlívy. Sadbu kolíčkovou zakoupíte v některém z řetěžců (OBI, Hornbach a další). Navrtáte otvory odpovídající průměru kolíčku a kolíčky do děr TĚSNĚ vsunete. Očkování se provádí na jaře, protože podboubí v nízkých teplotách neroste.

Pokud vyloučíme možnost, že pokrm z hlívy nebyl čerstvý a mohlo tak obsahovat nevhodné mikroorganismy, které způsobily uvedené zdravotní problémy, poltom nelze vyloučit určitý druh alergie zůsobených touto houbou. Stává se to vyjímečně.

Větve je nutno pořezat v době vegetačního klidu bez listů. Listy by jinak prorostly cizími plísněmi. Štěpku pak spařte vřelou vodou. Následující den vodu slijte a naočkujte zrnitou sadbou hlívy a v plastovém pytli nechtě prorůst podhoubím hlívy.

Ořešák je pro pěstování hlívy vhodný. Dřevo může být především nevysušené, protože v suchém skladovaném dřevu podhouibí neroste. Navrtejte otvory do špalků 30-40 cm dlouhých a do navrtaných otvorů dejte kolíčkovou sadbu hlívy (Obi, Hornbach). Špalky umístěte ve velhkém místě nebo zabalte do folie a po 3 měsících špalky perorostlé bílým podhoubím zčásti zakopejte do země na stinném a vlhkém místě.

Z uvedeného vyplývá, že něco je v prostředí pěstebního prostoru špatně. V pokoji bývá obvykle teplota 18-22°C. Mohla by se snížit na 16°C. Hlíva potřebuje k tvorbě plodnic světlo a to v pokoji je. Hlavní problém ale vidím v relativní vlhkosti vzduchu. V pokoji míváme 40-50%. Hlíva ale roste při 80-90% relativní vlhkosti. Problém je také, že když plodnice jednou zaražené růstu, svůj další růst neobnoví. Pokuste se dát blok substrátu do vlhkého prostředí a na substrátu proříznout fólii, z níž by později vyrostly další plodnice.

Obvykle se sklízí hlíva z bloku slámy ve 2 sklizňových vlnách.Potom se často na substrátu začnou vyvíjet různé plísně a často i mušky. To je Váš případ. Mušky kladou vajíčka, vyvíjející se larvy neškodí pouze na povrchu, ale i uvnitř substrátu. Takže v tomto případě doporučuji substrát zlikvidovat.

Čerstvý pařez z obou ovocných stromů můžete pro očkování sadbou hlívy použít. Nerozumím další části otázky - umístění do bedny se zeminou. Nemáte na mysli špalek, protože žádný pařez se nedá umístit do nějaké bedny. Pokud chcete umístit špalek naočkovaný sadbou hlívy přímo do bedny, tak to nejde, protože špalek se po naočkování musí umístit nejdříve ve vlhkém prostředí dokud se neobalí bílou vrstvou podhoubí. Teprve potom můžete umístit prorostlý špalek ven do zahrady.

Při roztroušené skleróze se hlíva nepoužívá.

Mycelium hub skladujeme nejlépe v teplotě 2-5°C. Teplotu pod nulou ke skladování mycelia nebo sadby se nedoporučuje.

Habrovou štěpku můžete pro pěstování hlívy použít. Podmínkou je, že bude čerstvá a že bude připravována z dřeva káceného v době vegetačního klidu. Štěpku namočtě ve vřelé vodě (málo štěpky a hodně vody, aby se teplota rychle nesnižovala) a následujícího dne štěpku necháte na čistém místě odkapat. Pak ji smícháte se sadbou a naplníte do čistých plastových pytlů. V nich pak proříznete otvory, pytle umístíte v teplote 15-24°C a necháte prorůstat. Plodí při zvýšené vlhkosti ovzduší a v teplotě pod 20°C.

Hlíva ústřičná se v přírodě na maďalu často nevyskytuje. Zvažte, zda-li nenaočkujete hlívu na více míst pařezu než bývá obvyklé. Osobní zkušenosti s růstem hlívy na maďalu totiž nemám.

Hlívě bude vyhovovat uvedená teplota, dále je nutná zvýšená vlhkost a musíte svítit minimálně 12 hod. denně.

Hlíva máčková roste na odumřelé hmotě rostlin čeledi miříkovitých - v tomto případě je to máčka ladní. Špalky dřeva Vám houba neosídlí. My ji pěstuijeme na propařené slámě či na slaměných peletách. Je však nutno dbát na to, aby byla sláma po tepelném ošetření naočkována sadbou ve sterilním prostředí. Přinejmenším v čistém prostoru.

Během růstu chce hlíva teplotu vyšší a během plodnosti 12-18°C. Ale jsou i teplomilné druhy, jako je hlíva plicní a ty plodí i při 23-25°C.

Já bych dal na špalky přednost sadbě kolíčkové. Jiné je to s očkováním špalků. V zimě podhoubí poroste pomalu. Potřebuje teplotu od 12-25°C.Doporučujeme sázet v teplejším období roku, nebo nemít ve vlhkém sklepě příliš chladno.

Každý prodejce se řídí dle zákona o potravinách tím, že na obalech uvádí dobu, po kterou mísí být potravina včetně hub zkonzumována.

Pokud dáte na stejný substrát sadbu odlišných druhů jako je hlíva ústřičná a hlíva plicní, mohly by si vzájemně konkurovat o výživu. Jinak v produkčních pěstírnách se nepěstuje hlíva ústřičná ale její kříženci s teplomilným kmenem z Floridy. Nevidím důvod proč bych riskoval a na stejnou dávku substrátu míchal 2 odlišné sadby.

Větve na štěpku se zpracovávají většinou v zimě, ale možná jsou výjimky, protože listy by mohly dělat problémy. Pokud použijete piliny nebo hobliny, smíchejte je v čisté nádobě s vřelou vodou v poměru 1 díl pilin a 2 díly vody a udržujte do příštího dne a pak zaočkujte. LED dioda bílé barvy se nám osvědčila a intenzita osvětlení je závislá na teplotě. V chladu může být dokonce pološero. Vámi uvedeným osvětlením stačí odvětlovat do dobu 12 hod. Vlhčení závisí na tom, jak suchý nebo vlhký sklep máte. V sucém sklepě musíte kropit pravidelně podlahu. Otázka je, zda-li má sklep větrací šachtu nebo okno, aby se vzduch mohl mírně obměňovat. Těsnou místnost jednou za den vyvětrejte otevřenými dveřmi. Krytí těsnou fólií během plození není moc vhodné.

Hlívu je třeba sázet v době, kdy jsou vyšší teploty, nejlépe v dubnu nebo v květnu. K dotazu na pařez je třeba říci, že se dá očkovat pouze na pařezy čerstvě pokácených listnatých stromů .

Hlívu na pařez sázejte na jaře. Můžete použít buď kolíčkovou sadbu, kdy stačí vpravit do pařezu minimálně 10 kolíčků. Očkovací místa zalepte voskem a zastíňte. Pokud použijete zrnitou sadbu, pak ji vpravujte buď do bočních zářezů učiněných motorovou pilou, nebo vyřízněte trojúhelník, do rány dejte sadbu a špalíček vraťte na místo a přitlučte hřebíkem.

Se štěpkou z révy jsou dobré zkušenosti. Podmínkou je, že réva je suchá bez příměsí zeminy nebo ztrouchnivělého dřeva. Nejlépe je do velkého sudu dát štěpku do vřelé vody (v teplé místnosti, aby teplota vody pomaleji klesala) a následující den štěpku nechat odkapat a potom smíchanou se zrnitou sadbou naplnit do PE sáčků. V teplotě 24 °C nechat prorůst.

Hlíva plodí i v teplotě 8-10°C při vysoké vlhkosti. Nízké teploty trvající delší dobu plodnice poškodí. Teploty těsně pod nulou houbám neškodí a mohou se vyvíjet později při zvýšené teplotě. Velkou sklizeň na jaře bych ale neočekával, protože se mohou v substrátu vyskytnout konkurenční houby, které podhoubí hlívy přerostou.

V případě, že se jedná o špalky listnatého dřeva, můžete je očkovat i v zimě. Jen po naočkování zabalte do několika vrstev fólie a umístěte v teplotě nad 10 °C. Případně je umístěte do velkého sklepa o této teplotě bez balení do fólie.

Dřevo ořešáku je velmi vhodné pro pěstování dřevních hub. Problém ale je, že dřevo musí být čerstvé, jinak jej osídlí přirozeně jiné převní houby a hlíva či další houby se neuchytí. Pokud se týká pařezu, záleží na tom, zda-li je živý, nebo úplně vyschlý, protože potom pro nedostatek vody se naočkovaná houba neuchytí. Pokuste se jej bez záruky naočkovat.

Ano, hlíva ústřičná se dá dát do mrazáku. Jde to bez ztráty účinných látek. Postupujte tak, že nakrájené houby necháte v osolené vodě 5 minut projít varem. Následně prolijete studenou vodou a dáte do uzavíratelných sáčků nebo sáčky zavařte. Skladujte v mrazáku. Spotřebujte do půl roku.

Hlívu ústřičnou můžete v těhotenství užívat bez obav. Co se hub týče, ty také nemají žádné vedlejší účinky.Spíše však doporučujeme kapsle se 100% sušenou hlívou ústřičnou. Tablety totiž obsahují konzervační látky a chemické příměsi, které v době těhotenství určitě neprospívají.

Protože jsou houby hůře stravitelné, konzumujte je v syrovém stavu během těhotenství dostatečně tepelně upravené nakrájené na malé kousky v přiměřeném množství.

Postup pěstování hlívy na slaměných peletách firmy ATEA s.r.o., která vyrábí pelety z kvalitní slámy. K pěstování použijeme 3-5 litrový mikroténový sáček. Do něj nalijeme 2 litry vřelé vody a do vody nasypeme 1 kg slaměných pelet. K práci použijeme ochranné rukavice, abychom se neopařili a hned po zalití pelet vodou obsah sáčku zvenčí prohněteme a těsně uzavřeme úvazkem. Na druhý den, kdy substrát zchladnul, prořízneme 4 menší otvory v sáčku a do nich zasuneme kolíčkovou sadbu. Sadba prorůstá v optimální teplotě 3-4 týdny. Prorostlý sáček necháme odplodit ve světlé vlhké místnosti nebo jej zavěsíme do stinné koruny stromů aby byl chráněn před slimáky. Místo slaměných pelet můžeme s výhodou použít pelety nebo brikety z listnatého dřeva ale na ně narazíme jen velmi zřídka. Tato metoda je ve vývoji a během krátké doby nám nabídne k pěstování řadu dalších pěstovaných hub.

Většina jedlých hub roste výhradně na dřevu listnatých stromů. Tůje patří mezi jehličňany obsahující mnoho silic a je pro růst hlívy nevhodná. Jedlé houby s výjimkou václavky na jehličňanovém dřevu nerostou. A václavka se obtížně na dřevu roztrůstá a jako parazitická houba není vůbec k očkování vhodná.

Hlíva ústřičná není houba parazitická, rostoucí na dřevu čerstvě poražených stromů nebo na pařezech čerstvě poražených listnatých stromů. Zdravý strom by měl této houbě odolat.,. Můžete se pokusit, ale je otázka, jestli to vydrží slivoň nebo hlíva. Pokusům zdar :-)

Hlívu je třeba pěstovat ve velkých prostorách. Pokud je houba v suchu, potom nasazené plodnice, které jsou zpočátku na suché prostředí citlivé, snadno zaschnou. Do pytle vodu lít nemá cenu. Spíš přeneste celý pytel či blok substrátu do vlhkého a osvětleného prostoru s teplotou do 18 °C a v pytli prořízněte několik otvor z nich by další plodnice mohly vyrůst.

Pokud jste použil čerstvé dřevo pokácené v době vegetačního klidu, učinil to, co jste popsal včetně zavokování otvorů se sadbou, potom není třeba mít obavu ze zelené plísně. Špalky dejte pod proudící vodu a kartáčem ji zbavte zelené plísně. Do otvorů se plíseň nedostala a a hlíva prorostla do dřeva.

Takováto možnost se nenabízí. Kolíček je po roce rozložen myceliem hlívy a je vrostlý do dřeva špalku. Navíc zbytky kolíčku již bývají napadeny četnými plísněmi. Takže nezbývá než zakoupit čerstvou sadbu.

Zmíněný bílý povlak jsou spóry, které se vyprášily ze zralých plodnic. Spóry mohou ve větším množtví po vdechnutí způsobit u citlivých osob alergii projevující se stejnými příznaky jako při nachlazení (kašel, bolesti hlavy a v krku, rýma), které však rychle odezní. V případě jednorázového vyprášení spor se tyto otřou a uvedené nebezpečí nehrozí.

Jakmile celý naočkovaný špalek je porostlý bílým myceliem houby, potom jej vyjmeme z pytle a vsadíme 2/3 do půdy někde ve stínu v zahradě. Hlíva potřebuje k tvorbě plodnic vodu a tu čerpá z půdy. Proto musí být půda kolem špalku přiměřeně vlhká. Ve sklepě položený špalek vhodné podmínky k tvorbě plodnic mít nebude.

Starší dřevo je velmi rychle postupně osídleno jinými houbami. Pobyt ve vodě takovému dřevu určitě neprospívá. Já bych se jej bál očkovat hlívou, protože na něm narostou plodnice zejména chorošovitých druhů hub, které podhoubí hlívy omezí v dalším rozvoji.

Hlíva roste v přírodě a hlavně na dřevu listnatých stromů. Jehličnaté dřevo obsahuje pryskyřice a není tedy pro pěstování hlívy vhodné.

Hlíva k tvorbě plodnic světlo vyžaduje a to v závislosti na teplotě prostředí, ve kterém ji pěstujeme. V teplotě 8-12°C stačí šero. V teplotě do 20°C pak vyžaduje intenzitu osvětlení zvýšenou (až 1000 luxů). LED osvětlení se v pěstírnách hlívy dnes běžně používá.

Mycelium hlívy roste v teplotě od 8 do 25°C. Stejně jako teplota je ale důležitá vlhkost prostředí. Obě houby jsou si dost podobné na první pohled. Pařezník na rozdíl od hlívy má ale mírně šupinatý a nažloutlý třeň a navíc chuť houby je mírně nahořklá. Hlíva má třeň bílý a hladký a chuť plodnice je výrazně houbová.

HLÍVA NENÍ PARAZITICKÝ DRUH A NANEJVÝŠ NAPADÁ OSLABENÉ STROMY, PROTO BYCH OČKOVAT ŽIVÝ STROM HLÍVOU NEDOPORUČOVAL. Obalení naočkovaného špalku fólií chrání naočkovaná místa a konečně i dřevo před vysycháním. Pokud to neučiníte, potom sadba a mycelum vyschne a dál neporoste.

Kolíčkovou sadbu vede OBI, Hornbach a další Gartencentra. Zrnitou sadbu mají specializované zahrádkářské prodejny.

Na odvětveném kmínku hrušně hlívu pěstovat můžete ale pod podmínkou, že dřevo je čerstvé. Očkovat hlívu na kmínek suchého stromu nebo stromu, který byl odvětven před delší dobou znamená, že je za prvé dřevo suché a není voda pro růst houby a za druhé bude dřevo již napadeno přirozeně dalšími dřevokaznými houbami. Očkujeme do vyvrtaných otvorů špalíčkovou či pilinovou sadbou a otvory utěsníme voskem nebo obtočíme pevně plastovou páskou, abychom zabránili vysychání.

 Dobrý den. Váš přítel může hlívu ústřičnou určitě užívat. Přejeme Vám pevné zdraví a pěkný den.

Dobrý den Lenko.  Hlíva je odolná proti napadení plísněmi. Bílá plíseň na povrchu plodnic hlívy je vlastně její podhoubí, které narůstá na povrchu plodnic delší dobu skladovaných při zvýšené relativní vlhkosti. Plíseň je to zcela neškodná.

Dobrý den Petro. Ekzému se zbavíte užíváním hlívy ústřičné vnitřně, tj. pojídáním. Aby ale došlo ke kýženému efektu, musela byste hlívu pojídat každý den, což je asi nejlepší ve formě kapslí.

Kmen katalpy nařežte na kusy dlouhé 25-30 cm a zakoučkujte do vyvrtaných otvorů kolíčkovou sadbou. Zabalte do fólie a uložte do vlhkého prostředí. Nebo na čelní plochy naneste sadbu, postavte 2-3 špalky nad sebe a učiňte s ní totéž jako v předchozím případě.

Čerstvá hlíva ve stravě nebo doma usušená není optimálně homogenizovaná a v trávicím traktu se rozkládá obtížněji. Do kaplí se plní sušená hlíva a ostatní houby mleté na malé částice. Takto jsou účinné látky v organismu lépe využívány. Na druhou stranu se léčivými houbami nemůžete předávkovat.

Hlíva ústřičná posiluje imunitu a není žádnou kontraindikací vůči antibiotikům a svým způsobem podporuje léčbu virových a bakteriálních onemocnění.

Pokud pěstujete hlívu doma, musíte vytvořit pro růst jejich plodnic optimální pormínky t.j. zvýšenou relativní vlhkost v ovzduší, protože při běžném klimatu v bytě by plodnice vysychaly. S vysycháním plodnic se uvolňují spory, které ve zvýšené koncentraci mohou působit alergie při vdechnutí. Pokud hlívu budete pěstovat ve správných podmínkách v odděleném prostoru bytu (sklep, lodžie), nemůže to vašemu kojenci ublížit.

Dřevo ořešáku je velmi vhodné pro pěstování hlívy. Vhodný je pařez čerstvě poraženého stromu a vhodné jsou i špalky z kmenů ořešáku poraženého v době vegetačního klidu. Vhodné není dřevo delší dobu skladované a vyschlé.

Sláma rozložená po pěstování hlívy se může přidat do kompostu, kde se rychleji rozkládá. Pro nízký obsah dusíku a minerálních živin není sama o sobě považována za hnojivo pro zeleniny.

Hlíva vyžaduje zvýšenou relativní vlhkost a osvětlení. Pokud dosáhnete v prostředí 85-90? relativní vlhkosti, potom je to možné. Postupujte tak, jako se pěstují v zasklené skříni při udržení zvýšené vlhkosti některé subtropické rostliny. Teplota při tvorbě plodnic je 10-18°C.

Topolové dřevo je vhodné pro pěstování hlívy. Na druhou stranu s Vámi souhlasím, že japonský topol bude mít snahu stále obrůstat. Nezaručuji, že topol se nebude houbě bránit, ale přesto bych se o to na Vašem místě pokusil. Zaočkute špalky čerstvě pokáceného dřeva (ne vyschlé a skladované) kolíčkovou sadbou, případně vložte zrnitou sadbu do zářezů. Špalek obalte samosmršťující fólií a uložte ve vlhku. Uvidíte, jestli houba dřevo přemůže a nebo bude mít topol snahu vyrážet výhony.

Není nutné za každou cenu konzumovat hlívu syrovou. Přimlouval bych se spíš za nějakou zajímavou tepelnou úpravu. Receptů je mnoho viz. http://www.i-hlivaustricna.cz/osvedcene-recepty. Léčivé látky v hlívě jsou termostabilní a vařením se neničí. Třeně (stonky) jsou poměrně tuhé. Ty bychom spíše doporučili nakrájet, usušit a pomlít na kávomlýnku a vzniklý prášek přidávat do cereální snídaně nebo do polévky. Mají totiž o 50% vyšší obsah léčivých glukanů než klobouky.

Bohužel většinou hlíva plodí 2x, výjimečně 3x. Vyndáním substrátu z fólie k plodnosti substrát nepřinutíte. Je to otázka dostupnosti živin pro mycelium.

Jedná se skutečně o výtrusy bílé barvy, které se ze zralých plodnic uvolňují. Spory v malém množství nevadí. Horší by bylo, kdyby se alergická osoba spor v uzavřeném prostoru nadechla a mohly by se u ní projevit stejné příznaky jako u nachlazení (kašel, rýma, zvýšená teplota).

Do navrtaných otvorů umístíte kolíčky. Důležité je, aby kolíčky pasovaly těsně do otvorů. Na pařez dáte mokrý kartonový papír a na něj polyetylenovou fólii. Vše zasypete zeminou. Největším nebezpečím pro rozvoj podhoubí jsou mravenci, kteří jsou schopni mycelium zcela vyžrat. Zasypte proto před tím pařez některým z přípravků proti mravencům. Doporučuji po měsíci růst mycelia kontrolovat.

U hlívy není známa žádná kontraindikace během těhotenství.

Není známo, že by konzumace hlívy zabraňovala tvorbě kyseliny močové v krvi.

Sušenou hlívu namletou nemusíte tepelně upravovat. Pokud máte kusy sušené hlívy, potom je buď namelte a konzumujte při dáním do cereální snídaně nebo ji na chvilku dejte do polévky. Kusy sušené hlívy na 30 minut namočte do vlažné vody a změklou ji pak můžete vařit jako hlívu čerstvou.

Seno není vhodným substrátem pro pěstování hlívy, protože se rychle rozkládá.

Pěstební cyklus hub je poměrně složitý a při výrobě každé z vyjmenovaných hub se používá jiná metoda. Stručně řečeno hlavní je výroba kvalitního substrátu. K výrobě budou chybět především piliny listnatého dřeva a potom vhodné zařízení na přípravu substrátu a jeho sterilizaci. Prostě musíte mít laboratorní podmínky a to stojí mnoho peněz. Pokud chcete houby pěstovat za každou cenu, tedy pěstujte na špalcích dřeva a nebo si kupte přímo hotový substrát hlívy a žampiónů.

Hlívu ústřičnou je možné konzumovat při užívání léku Warfarin. Jelikož však neznáme Váš aktuální zdravotní stav (alergie apod.), doporučujeme se o konzumaci hlívy ústřičné nejdříve poradit s Vašim ošetřujícím lékařem.

Hlíva narostlá ve volné přírodě má stejné vlastnosti jako hlíva pěstovaná. Pokud ji sklízíte v chladném období roku, je trochu tužší než hlíva pěstovaná. Hlíva přešlá mrazem nebývá vhodná ke konzumaci, protože mráz hlívu poškodí a ta se v teplejším období zimy může zkazit.

Hlívou se nemůžete přejíst a můžete ji konzumovat trvale. Doporučená dávka je 50 g čerstvé hlívy nebo 5 g sušené hlívy

Nevím, jaký druh sadby nabízejí. Neznám typ sadby (kolíčky, zrno obilovin), ani výrobce, takže nemohu poradit :-(

Nakrájené houby dejte do vřelé osolené vody a 5 minut povařte. Následně zchlaďte a dejte do mikrotenových sáčků a zamrazte.

Děti mohou houby konzumovat od 3 let. Malé děti na houby pomalu na houby navykáme. Nejlepší je, podávat dětem hlívu v kapslích, protože je jemně namletá v prášku. Začínámeč dávkou 0,5 gramu denně a tu stále zvyšujeme.

Hlíva není houba, která by parazitovala na živých stromech. Ale myšlenku pěstovat hlívu vedle králíčího hnoje nevidím jako rozumnou. Naočkované špalky umístěte příště někde v zahradě. Kolem hnoje poletují spóry škodlivých organismů a hmyz, který může plodnice poškodit.

Měkké klobouky můžete většinou konzumovat syrové, ale třeně hlívy pro svojí tuhost je nutné tepelně upravit.

V případě dřevních hub je lepší plodnici odříznout od dřeva. Nenechávejte zbytky plodnic, které by mohly plesnivět.

Vše záleží na tom, kolikrát plodnice zmrzla a roztála. Také hraje roli mráz, který houbu poškodil. V mrazu praskají buňky plodnice a jejich obsah pak může být rozkládán různými bakteriemi a plísněmi.. Pokud to bylo jednou, neviděl bych v tom problém.

Bílá plíseň na klobouku hlívy je podhoubí hlívy. Nemusíte se toho bát. Stačí plodnici nakrájet, povařit krátce ve slané vodě, zchladit a v uzavřeném PE sáčku uložit do mrazáku.

Vše záleží na tom, kolikrát plodnice zmrzla a roztála. Také hraje roli mráz, který houbu poškodil. V mrazu praskají buňky plodnice a jejich obsah pak může být rozkládán různými bakteriemi a plísněmi.. Pokud to bylo jednou, neviděl bych v tom problém. Plodnici odřízněte na konci, aby se zbytek plodnice dosedající k pařezu nerozkládal.

Nízké teploty zpomalí růst plodnic a prorůstání podhoubí substrátem. Doporučuji plodnice přešlé několikadenním mrazem a opět roztáté nekonzumovat, protože jejich buňky jsou porušené a mohou podléhat rozkladu. Hrozí nebezpečí trávících potíží.

 Bílá plíseň je vlastně podhoubí hlívy vyrostlé na povrchu této houby. Neobávejte se takovou houbu i s podhoubím konzumovat.

Výtrusy nejsou vidět pouhým okem. Abych mohl posoudit o jaký útvar se jedná, musel bych vidět foto. Pošlete ho prosím na hlivaustricna@seznam.cz.

Hlívu nakrájejte na menší kousky a provařte 5 minut v mírně slané vodě. Nechte odkapat a v sáčcích z mikrotenu nechte v mrazáku. Vydrží alespoň půl roku.

Pokud chcete vyčerpávající odpověď, potom doporučuji knihu receptů - Vaříme z exotických hub. Tam jsou desítky receptů na jejich úpravu včetně hlívy. Účinné látky - glukany jsou termostabilní, takže se nepoškodí sušením ani vařením. Můžete postupovat stejně, jako při přípravě jiných houbových pokrmů.

Vzhledem k tomu, že chronický zánět slinivky je poměrně komplikovaná záležitost, nebude stačit pouhá konzumace hlívy. Doporučuji konzultaci se zkušeným mykoterapeutem.

Hlíva není typický dřevní parazit, proto se strom před napadením houbou brání.Není tedy možné hlívu pěstovat na nepokácené hlívě.

Dřevo musíte pokácet v době vegetačního klidu, nechat 1 měsíc "odpočinout" a potom osázet.

Můžete pěstovat hlívu na uvedeném dřevě. Vhodné je čerstvé dřevo vrby pokácené v době vegetačního klidu.

Uvedené příznaky jsou důsledkem slabé intenzity osvětlení. Čím je v pěstebním prostoru vyšší teplota, tím intenzivnější osvětlení musí být. Obvykle při 15°C se doporučuje taková intenzita osvětlení, při které můžete číst.

Lékaři tradiční čínské medicíny doporučují dávku sušené hlívy do 5 g na osobu za den. To představuje 50 g čerstvé hlívy v pokrmu.

Okolí pytle musí mít 85-90% vlhkost ovzduší. V suché místnosti dejte na zem mokré hadry a nad pytlem vytvořte konstrukci zakrytou průhlednou fólii, aby pytel se substrátem byl osvětlen a umožněte minimální výměnu vzduchu.

Betaglukany se z hlívy nedají extrahovat lihem. Nutné je glukany uvolnit z buněk dlouhodobým vařením a celý proces je pro laika velmi složitý. Hlívu usušte, namelte a konzumujte. Sušená houba bude obsahovat veškeré nízko- i vysokomolekulární látky.

Dobrý den. Odpověď na Martin dotaz naleznete hned nad jejím příspěvkem. Abyste ho nemusela hledat, zopakuji Vám odpověď. Šedý povlak na povrchu plodnic je vlastně podhoubí hlívy. Hlíva obsahuje antibiotikum - pleurotin, který ji chrání před napadením jinými plísněmi. Podhoubí roste na povrchu plodnic tehdy, když jsou plodnice delší dobu uzavřeny ve zvýšené vlhkosti např. v plastové folii. Nemusíme je omývat, abychom je tohoto povlaku zbavili. Že by ale mycelium na povrchu plodnice zvyšovalo účinnost houby, bych si dovolil pochy 

Houby obecně jsou pro děti hůře stravitelné. Pokud  jim chcete podávat sušenou hlívu ústřičnou, dejte poloviční dávky, než jsou uvedeny. Alternativou mohou být sirupy HLÍVÁČEK, kde je množství účinných látek a doporučené dávkování upraveno pro děti. Tyto sirupy jsou vhodné již pro děti od 1 roku.

Travicí systém dětí se pomalu vyvíjí a proto se doporučuje podávat houby včetně hlívy až od 3 let v malých dávkách. Dospělí konzumují 3-5 gramů sušené houby denně. Děti začínají od 1 g. Dětem se hodí podávat mletou hlívu (např. v produktech TEREZIA COMPANY), které je stravitelnější. Organismus dětí nezatíží ani polévka, ve které byly houby vyvařeny - tedy vývar bez houbových částic.

Osvědčil se následující postup pěstování hlívy doma: Zakoupíte slaměné pelety, kolíčkovou sadbu (OBI, HORNBACH) a mikrotenové sáčky na obsah 5-7 litrů. Odvážíte 1 kg pelet a přivedete 2 litry vody do varu. Do sáčku nejdříve nalijete vřelou vodu a do ni rychle nasypete 1 kg pelet. Okamžitě sáček zavážete, aby v něm nebyla volná místa a hmota byla kompaktní. Dbáte na to, aby všechny pelety byly dobře zavlažerny horkou vodou. Následujícího dne, kdy hmota vychladne,vpravíte v čistém prostředí čistýma rukama 6-8 kolíčků sadby tak, že do propíchnutého otvoru zboku sáčku vtlačíte kolíček sadby. V teplotě 20-25 °C proroste podhoubí za 20-25 dnů. Na krátkou dobu (1-2 dny) umístíte sáček v chladu (10-15 °C) a potom umístíte a zastíněné místo na balkoně. Plodnice vyrůstají většinou z míst, kde byla substrát očkován sadbou, případně si uděláte dalších 5 malých otvorů. Po sklizni hub na 2-3 hodiny sáčky namočíme do čisté vody a opět umístíme na balkóně. Celou operaci můžeme ještě jednou opakovat.

Odpověď na tuto otázku není snadná. Především nevím, co je to za hmyz a jaký vývojový cyklus má. Dále pak EU zakázala všechny kontaktní insekticidy používané při pěstování hub. Snad jedinou radu bych Vám dal a to je návod k pokusu. Zakupte jeden bílý a jeden žlutý lepící pás a umístěte jej poblíž bloků. Uvidíte, zda-li brouci reagují na barvu a na jednom z pásů se lapnou.

Pokud jsou plodnice pod fólií ještě malé, tak opatrně prořízněte fólii a ony se dostanou neporušené ven a mohou vyrůst do normální velikosti. Pozdější uvolnění plodnic způsobí, že jsou houby všelijak deformované. Co se týče proříznutí dalších otvorů u čerstvých prorostlých bloků, musí se volit opatrně jejich počet. Při jejich větším počtu substrát příliš vysychá. Nikdy nevíte, kde se třeba pod fólií nějaký trs plodnic objeví. Doporučuji tedy sledovat objevení malých zárodků plodnic a hned nad nimi fólii proříznout.

Po sklizni plodnic by na dřevě neměly zůstávat zbytky plodnic, které bývají napadený plísněni. Můžete plodnici odlomit a tak většinou na dřevě zbytky plodnice nezůstanou nebo čistě seříznout. Někdo sklidí plodnici ze špalku a po 2-3 dnech odlomí zbytky plodnice ulpívající na špalku.

Hlívu pěstovanou vaříme stejně dlouho jako ostatní druhy hub. Doba 20 min stačí. Pokud sbíráte hlívu v lese v zimním období, potom jsou plodnice natolik tuhé, že je třeba houbu nakrájenou na malé kousky vařit 30 minut v tlakovém hrnci.

Protože popis způsobu pěstování je poměrně dlouhý, podívejte se na naše www stránky nebo předchozí odpovědi, kde správný postup pěstování na slámě naleznete.

Sklízíme celé trsy a to, když ještě plodnice jsou mírně podvinuté. Pokud by jste sklízeli jednotlivé plodnice, ostatní houby v trsu by se již dál stejně nevyvíjely.

Špalek se zaočkuje, zabalí do fólie a čeká se, až celý špalek obroste bílým podhoubím. To trvá 4-5 měsíců. Teprve potom můžeme špalek zapustit do země a zeminu udržovat vlhkou. Rosení není nutné. Piliny musíme před zaočkováním propařit. To znamená, že je navlhčené naplníme do sáčku a umístíme v zavařovacím hrnci, kde jej podrobíme zahřátí na 100°C po dobu 4 hodin. Teprve potom můžeme piliny zaočkovat sadbou hlívy.

K tomu, aby hlíva vytvořila plodnice, potřebuje osvětlení a vysokou relativní vlhkost. Z toho, co píšete vyplývá, že v místnosti je tma, což hlívě nevyhovuje a dále je suché ovzduší. Nepomůže ani zálivka, když je v místnosti nízká relativní vlhkost. Zvýšené vlhkosti se dosáhne poléváním podlah a zvyšováním výparu. Přímá zálivka plodnic hlívy se ale nedoporučuje.

Máte pravdu. Hlíva uvolňuje velké množství spor. Stačila by zvýšená vlhkost v objektu a hlíva by dřevěné konstrukce mohla napadnout. Vyberte proto vhodnější místo - vlhký sklep.

Plodnice hlívy nakrájíme na plátky a v domácí sušičce sušíme v nízké vrstvě při 30°C po dobu 8 hodin. Postupně zvyšujeme potom teplotu do 40 a posléze 50°C. Usušené houby chráníme před zvlhnutím ve vzduchotěsném obalu.

Šedý povlak na povrchu plodnic je vlastně podhoubí hlívy. Hlíva obsahuje antibiotikum - pleurotin, který ji chrání před napadením jinými plísněmi. Podhoubí roste na povrchu plodnic tehdy, když jsou plodnice delší dobu uzavřeny ve zvýšené vlhkosti např. v plastové folii. Nemusíme je omývat, abychom je tohoto povlaku zbavili. Že by ale mycelium na povrchu plodnice zvyšovalo účinnost houby, bych si dovolil pochybovat.

Plodnice hlívy rostou v trsech a tak bývá obtížné odříznout ty velké a nepřerušit přívod živin pro vývoj plodnic malých. Zkuste to, ale většinou dojde k tomu, že ty ponechané malé se dál nevyvíjí a zaschnou.

Výrobou zrnité sadby se zabývají specializované laboratoře jejichž vybavení stojí statisíce. Bez tohoto vybavení (autokláv, očkovna, filtrace vzduchu) je výroba sadby velmi riziková. Také čisté kultury a speciální živné půdy se neshánějí snadno.

Hlíva vyžaduje pro tvorbu plodnic zvýšenou relativní vlhkost, přiměřené osvětlení a teplotu 10-18°C. Doma můžete umístit hlívu do nějakého prostoru (já mám velkou klec na morče). Na dno dám hadry, které pravidelně vlhčím a na ně blok se substrátem. Celou klec zakryji tenkou fólií, abych udržel v prostoru relativní vlhkost vyšší než v okolním prostředí. Někdy za sucha houba produkuje velké množství spór bílé barvy vypadající jako prach. Pozor na jejich vdechování. Mohou být alergisující.

Glukany obsažené v hlívě jsou velmi termostabilní a nevadí jim tepelná příprava hub. V chladničce můžete pokrm krátkou dobu skladovat. V mrazničce pak jídlo zmražené vydrží několik týdnů.

Léčivé houby obsahují glukany, které zvyšují imunitu organismu. V případě autoimuinitních onemocněních to není tak jednoduché. Některé glukany mají tak zvané imunomodulační vlastnosti a to v případě určitých chorob což znamená a jsou schopny imunitu potlačit či naopak zvýšit. Za tím účelem je dobré tuto věc konzultoval s mykoterapeutem - lékařem tradiní čínské medicícny. Zkušenosti má MUDr. Vančuříková (tel. 607 654 262)

Hlíva vyžaduje pro správný vývoj plodnic světlo a to v závislosti na teplotě. Při teplotě kolem 10°C stačí pouhé šero. Při vyšší teplotě se zvyšují i požadavky na intenzitu osvětlení. Ve tmě vyrostou plodnice připomínající tvarem malé květáky.

Stravitelnost plodnic všech kloboukatých druhů hub je obtížná, protože jejich buňky jsou tvořeny chitinem. Hlíva na rozdíl od lesních hub vyrůstá v pěstírně rychle a proto je snadněji stravitelná a nemusí se proto déle vařit. Pro usnadnění stravitelnosti se někdy plodnice hlívy usuší, namelou na kávomlýnku a prášek z hlívy se přidává do polévek či cereálních snídaní. Pokud zakoupíte doplněk stravy z hlívy, potom prášek z hlívy je obsažen v kapslích.

Je to správná připomínka. Na pultech obchodů vidíme někdy plodnice oschlé, na kraji popraskané. Někdy vidíme na povrchu klobouků vyrůstá bílá plíseň. Tento jev je na první pohled podezřelý ale není nebezpečný. Jedná se totiž o podhoubí hlívy narostlé tam, kde jsou plodnice dlouho skladovány ve vlhku (uzavřené ve fóliovém obalu) v chladničce. Hlívu na rozdíl od žampiónů můžeme skladovat delší dobu. Týden Vám vydrží zabalená v sáčku v ledničce při 4°C. Otázka ale je, jak dlouho byla skladována před tím od doby sklizně. K nám se dováží velké množství hlívy z Polska, kde mají zvyk houbu zalévat, takže je pak nadměrně převlhčená. Je pravda, že v současné době není hlíva v obchodech často čerstvá a přitom její cena za 1 kg je kolem 100 Kč.

Povrch plodnic hlívy bývá různý a to od tmavé až po žemličkově hnědou. Bývají i odstíny zelené. Neznám ale zcela zelenou barvu. Nebyla na povrchu plodnic zelená plíseň?

Hlíva i outkovka obsahují glukany. Hlíva obsahuje pleuran a outkovka krestin. Některé glukany mají tak zvané imunomodulační vlastnosti a to v případě určitých chorob, což znamená že jsou schopny imunitu potlačit či naopak zvýšit. A to je případ autoimuniotních onemocnění. Za tím účelem je dobré volit optimální druh houby po konzultaci s mykoterapeutem - lékařem tradiní čínské medicícny. Zkušenosti má MUDr. Vančuříková (tel. 607 654 262)

Můžete, pokud je pařez čerstvý. Na starším pařezu, který je vyschlý, podhoubí nemůže růst. Je dobré chránit pařez před vysycháním tak, že jej zakryjete nejdříve vrstvou lepenkového papíru, plastickou fólií a kolem nasypete repelent proti mravencům. Fólii zasypete zeminou. Pokud naočkujete na jaře, odhalíte pařez koncem srpna. Zjistíte-li na povrchu bílou plíseň, tak potom na podzim můžete očekávat první houby.

Hlívu ústřičnou můžete brát i při nízkém tlaku.

Látky obsažené v outkovce působí nejen jako imunostimulanty, ale také jako imunomodulátory. To znamená, že na rozdíl od většiny ostatních léčivých hub, které pouze nabuzují imunitu organismu a nejsou vhodné pro pacienty trpícími autoimunitními chorobami (roztroušená skleróza, cukrovka, revmatoidní artridida, autoimunitní zánět štítné žlázy, vitiligo), látky obsažené v outkovce působí na rovnováhu a funkční souhru jednotlivých složek imunitního systému.

Po podávání směsi polysacharidů (glukanů) došlo u pacientů trpících lupénkou a chronickou revmatoidní artritidou ke zlepšení zdravotního stavu v důsledku modulace imunity. Intenzivní výzkum ukázal, že polysacharidy z mycelia této houby prodloužily antibakteriální účinky antibiotik. Látky obsažené v outkovce jsou významným virotikem (AIDS,žloutenka, chřipka). Doporučuje se mladou čerstvou nalezenou plodnici outkovky žvýkat jako žvýkačku Má příjemnou houbovou chuť.

Pokud je hlíva vyrostlá při opakujícím se mrazu, pak bych ji konzumovat nedoporučoval.

Z popsaného je zřejmé, že se něco stalo, co zastavilo vývoj plodnic. Pokud se trs vyvíjejících se plodnic zastaví na několik dnů, trochu změkne, tak je s jejich vývojem konec. Jak je substrát dokonale prorostlý, musí se blok umístit do osvětlené místnosti do teploty 13-15 °C a udržovat tam zvýšenou relativní vlhkost (85-90%). Pokud nevyvinuté trsy nerostou delší dobu a vyschly, potom je odstraňte a blok nechte v nízké teplotě. Můžete udělat další otvory, případně stávající otvory pročistit odstraněním vrstvičky vyschlé slámy. Věřme, že se v další vlně plodnice objeví. Pokud je hlíva vyrostlá při opakujícím se mrazi, pak bych ji konzumovat nedoporučoval.

Určitě se nic nestane, když sušenou hlívu konzumujete bez přerušení. Není to lék, který by se dal předávkovat, ale j tak trvale zajištěna hladina glukanů, které právě podporují vaší imunitu.

Odpověď není jednoduchá. Dětský trávicí systém si zvyká postupně a individuálně na konzumaci hub. Záleží na tom, zda-li jsou houby sebrané v přírodě (hlíva), nebo uměle pěstované, které jsou stravitelnější, protože rychleji vyrostou. Dále záleží na tom, jak jsou houby podávány. Houba se lépe stráví, pokud je jako doplněk stravy namletá v prášku, než když ji dítě konzumuje v pokrmu. Obecně se má za to, že optimální příjem hub pro 3leté děti je 150-750 mg sušených hub (příjem čerstvých je 10x vyšší), děti 3-6leté pak mohou konzumovat denně 250 mg - 2 g a nad 6 let pak 500 mg - 2 g.

Záleží na stupni zmrznutí plodnice a opakování období, kdy houba zmrzla a rozmrzla. Buňky plodnice se roztrhají a jejich obsah se může rozkládat a v důsledku toho mohou plodnice způsobit zažívací potíže. Netvoří se přitom ale toxické látky.

Bez fotografie nelze houbu, kterou zmiňujete určit. Hlívu poznáte, že má lesklý klobouk barvy hnědé, šedohnědé až do černa a někdy do modra. Lamely vespod mají bílou barvu a třeň houby je bílý.

Na povrchu plodnic se Vám vytvořelo mycelium hlívy. Stává se to zejména ve vlhku a růst začíná po 2 a více dnech. Není to žádná plíseň v pravém slova smyslu.

Houby konzumované za syrova mohou obsahovat látku zvanou araricin, která ve větším měřítku může mít kancerogenní účinky. Proto se je doporučuje tepelně upravovat. To se ale hlívy netýká. Zde je ale třeba poznamenat, že plodnice syrové hlívy jsou tuhé a proto se většinou houba za syrova nekonzumuje. Zejména pak plodnice vyrostlé v chladném období roku vyžadují vaření i desítky minut. Suchá hlíva, pokud je namletá se přidává do polévek případně do cereálních snídaní, kdy se vařit nemusí.

Určitě odpovědět můžeme, ale to je na osobní konzultaci, protože to chce především znát podmínky a možnosti pěstitele. Můžete napsat do tohoto fóra anebo se dočíst více na o pěstování na těchto stránkách

Nejsou známy projevy alergie na hlívu. Věc budeme ještě konzultovat s mykoterapeutkou.

 Aby hlíva v pytli plodila je třeba celý blok substrátu umístit do osvětlené místnosti, kde je teplota vzduchu mezi 12-18 °C, zvýšená relativní vlhkost (stálé vlhčení podlahy) a kde mírně větráte. Kultura hlívy je umístěná v obalu a proto se nedá zalévat.

Sirup HLÍVÁČEK  je nově vhodný pro děti již od 1 roku. Můžete tedy Vaší dceři HLÍVÁČEK sirup podávat a její imunitu tak posílit. Produkt je opravdu na přírodní bázi a můžete tedy Vaší dceři bez obav podávat. Dávkování snižte na polovinu, tj. 1x denně 1 čajová lžička.

 Hlíva snadno nasadí první tak zvanou vlnu a trvá pak déle než nasadí plodnice vlny další. Problém je nedostatek živin a teplota. Doporučoval bych vytvořit v bloku další otvory a blok přenést na několik dnů do chladné místnosti nebo nechat blok venku během chladných nocí. Problém by nastal, pokud mezitím substrát zplesnivěl.

Doporučená dávka čerstvé hlívy pro udržení imunity je 50 g (nebo 5 g prášku ze sušené hlívy). Pro podpůrnou léčbu při nachlazení se doporučuje dávka větší. Děti nemají ještě vyvinutý trávicí systém tak, aby mohli obtížně stravitelné houby uspokojivě trávit. Doporučuje se jim zpočátku dávat do pokrmů prášek z mleté sušené hlívy a od 3 let dávky hlívy postupně zvyšovat. Houba má na rozdíl od ostatních hub neutrální chuť a snadno si na ni zvyknou.

 V mrazáku se hlíva stejně jako jiné houby může uchovávat pouze tak, že se předem nakrájené plodnice povaří několik minut v osolené vodě, zchladí se ve studené vodě a v sáčcích se pak skladují nejdéle 6 měsíců. Čerstvá hlíva by i v mrazáku podléhala vlivem enzymatické činnosti rozkladu.

 V podstatě je to možné pokud Vám nevadí, že třeně budou při konzumaci poněkud tuhé.

 Hlívu ústřičnou je možné užívat dlouhodobě. Neobsahuje totiž žádné látky, které by měly z dlouhodobého hlediska lidskému organizmu uškodit. Naopak její dlouhodobé užívání zvýší Vaši imunitu a má dlší pozitivní účinky na Vaše zdraví.

Bohužel nemám zkušenosti a ani z literatury není známo, že by jedná houba vyrostlá na dřevině obsahující jedovaté látky měla jedovaté plodnice. Osobně se domnívám, že oba tyto organismy mají tak rozdílný metab olismus, že se to zdá skoro vyloučené.

Snad jedině s čechratkou černohuňatou. Ta roste na dřevu jehličnanů. Povrch plodnic je hnědý a třeň nasedající ke klobouku má tmavohnědý pruh. Rozdíl mezi oběma houbami je ale výrazný.

Dřevo listnatých stromů prorůstá v teplotě 10-25 °C a je k tomu třeba zvýšená relativní vlhkost (80-95%). Pro tvorbu plodnic je třeba také udržovat vysokou vlhkost a teplotu snížit na 15-18 °C. Navíc je nutné osvětlení pěstebního prostoru. Pokud chcete celoročně pěstovat hlívu na dřevě, musíte si uvědomit, že houba získává živiny ze dřeva mnohem obtížněji než na př. ze slámy. Důsledkem toho bývá nízký výnos, jak plodí hlíva obtížně. Osobně bych Vám doporučil celoročně pěstovat hlívu na slámě, kterou předem spaříte.

Za dobrý výnos se považují 3-4 kg z jednoho bloku substrátu. Usuzuji, že jste sklidil první sklizňovou vlnu a ta by měla činit 70-80% celkového výnosu. Druhá sklizeň již bývá slabší. Pravděpodobně se stalo něco nepředvídaného jako nízká relativní vlhkost nebo vysoká teplota v době vývoje plodnic, přičemž se větší část plodnic nevyvinula.

Hlíva obsahující glukany posiluje imunitu organismu a je považována za vhodný doplněk chemo- i radioterapie. Dávky doporučuji konzultovat s lékařem.

V létě není radno hlívu očkovat. Jedním důvodem je, že v kmeni je mnoho asimilátů - jednoduchých cukrů, které jsou vhodnou půdou pro rozvoj zelených plísní a dalším důvodem jsou vysoké teploty a sucho, v důsledku čehož vysychá sadba i řezné plochy. Očkování kmene bych doporučoval odložit na podzim a dřevo chránit potažením fólie před vysycháním dřeva.

Kolíčkovou sadbu vede OBI, Hornbach a další Gartencentra. Zrnitou sadbu mají specializované zahrádkářské prodejny.

Je pravda, že hlíva vytváří plodnice nejlépe ve stínu či polostínu. Vysadil bych z jihovýchodní strany něco rychle rostopucího jako třeba ptačí zob. Musíte ale počítat, že hlíva tam neporoste věčně a asi do 3 let dřevo rozloží a plodnice se již neobjeví.

Nám se osvědčuje prolití štěpky vřelovou vodou a prosypání prochladné štěpky, ze které odtekly zbytky vody sadbou hlívy. Omezí se tím výskyt spór zelených plísní, které narostou vždy na čerstvé štěpce.

Na rozdíl od některých vitaminů jsou glukany termostabilní, protože se při vyšších teplotách neničí. Dokonce se glukany z hub extrahují varem.

Stářím plodnic se obsah glukanů nemění, ale může se měnit pouze jejich kvalita.

Hlíva může vyrůst na uschlém kmeni sakury. Dřevo sakury je vhodné pro růst podhoubí a houby vyrostlé z tohoto dřeva jsou samozřejmě poživatelné.

Ořešák je sice vhodným dřevem pro pěstování hlívy a penízovky, ale hlíva není parazitická houba, která napadá živé stromy. Možná po odstranění větši části stromu zbytek kmene odumřel a potom by po naočkování kolíčkovou sadbou do vyvrtaných otvorů mohlo podhoubí dřevem prorůst. Otvory zaočkované kolíčkovou sadbou zalepte měkkým voskem, aby sadba nevysychala.

Musíme si uvědomit, že hlíva je saprotrof - houba rostoucí na odumřelé organické hmotě a není houbou parazitickou. Živé stromy se proto brání podhoubí hlívy vniknuvšímu do dřeva. Můžete to pokusně zkusit, ale domnívám se, že živý strom bude schopen se ubránit naočkovanému do kmene.

Hlíva plodí při 12-18 °C. Při vyšší teplotě se zárodky nevyvíjejí. K dotazu, proč nenasadily další plodnice mohu jen uvést, že obecně druhá sklizeň hlívy bývá neodhadnutelná. K vývoji dalších plodnic dochází opožděně. Dalším problémem je, zda-li vysoká teplota zárodky budoucích plodnic nevratně nepoškodila. Pokud bude blok se substrátem ve vlhku jak popisujete a v nižší teplotě, je naděje, že blok slámy ještě zaplodí. Přestávka 1 měsíc ale ukazuje, že pravděpodobnost nasazení dalších plodnic bude malá.

Tepelně ošetřená sláma se očkoje sadbou hlívy , která je prostá zárodků plísní. Samozřejmě můžete slámu zpařit a pak ji zaočkovat slámou z bloku vyplozeného substrátu. Takový substrát již může být infikován plísněmi, které pak substrát prorostou na místo podhoubí hlívy. Podobně je tomu s vložením zbytků plodnic hlívy do ošetřené slámy. Mnoho nadějí tomu nedávám.

Plodnice můžete nakrájet, podusit, dát do mikrotenového sáčku a dát do mrazáku. Spotřebujte do 5 měsíců.

Pokud se bavíte o tom, zda-li loňský substrát (sláma) bude letos plodit, musím konstatovat, že tento substrát je zcela spotřebovaný a hlíva na něm nebude plodit. Proto doporučuji zakoupit čerstvý blok se substrátem.

To je zajímavá otázka. Takový postup nejde, protože hlíva není parazitická houba, a neroste na živých stromech. Může růst na vlhkém dřevu čerstvě pokácených stromů. Příliš dobře neroste ani na peckovinách a jádrovinách. Z ovocných stromů má v nejlepší oblibě dřevo ořešáku.

Akátové dřevo je údajně pro pěstování dřevních hub nejméně vhodné. Volte proto jiné druhy listnatého dřeva. Z měkkého dřeva lípu nebo břízu. Z tvrdého je bnejlepší dřevo dubu, buku, habru a ořešáku.

V lese nasbíraná hlíva v zimním období je poměrně tuhá a vaří se delší dobu. Dokonce se doporučuje takovou hlívu povařit a pak kousky hlívy rozmixovat. Taková polévka je lépe stravitelná a uvolněné chuťové látky z buněk plodnice dávají takové polévce nebo omáčce výraznější chuť. V obchodě zajkoupená hlíva je pěstovaná a klobouky jsou křehké a nemusí se tepelně upravovat delší dobu. Můžete z ni připravit řízek v trojobalu a nebo jen potřít zespoda klobouk rozetřeným česnekem se solí a obalit v hladké mouce. Z plodnic můžete také připravit chutnou držtkovou polévku nebo přidat do Čínské pánve se zeleninou. Ničení léčivých látek vařením je viz. předchozí odpověď.

Tepelné zpracování hlívy se doporučuje jen v tom případě, že plodnice mohou být infikované. To se netýká sušené hlívy v kapslích firmy Terezia. Pokud si doma hlívu vypěstujete a usušíte a potom pomelete, nemusíte prášek z plodnic hlívy vařit. Na druhé straně vaření nepoškozuje účinné látky z hlívy. Prášek se přidává do instantních polévek, cereálních snídaní a i do teplých nápojů.

Konzumace hlívy nemůže ani těhotným nijak ublížit. Při její konzumaci nejsou známy jakékoliv vedlejší účinky.

Hlíva ústřičná roste pouze na dřevu listnatých stromů. Hlívy rostoucí na jehličnatých stromech nemají kuchyňské využití.

V substrátu hlívy přežívají mouchy ve formě vývojových stádií - larev. A zasáhnout nějakým chemickým prostředkem larvy nemůžete. Hlíva zpravidla plodí 1-2 měsíce. Pokud je kultura od loňska, podhoubí hlívy nemůže v rozloženém substrátu přežít, protože vyčerpalo všechny živiny a po něm nastupují jiné houby a bakterie. Substrát dejte do kompostu, aby se rychleji rozložil.

Špalky dřeva osázeného sadbou hlívy plodí několik sezón. Na měkkém dřevu plodí 3 roky a na tvrdém dokonce 5 let. Bohužel často se objeví plodnice jen jednou za rok. Pokud máte takový druh hlívy, která vytváří plodnice již v srpnu, potom se vyplácí okolí špalku zalít a potom je naděje, že se objeví plodnice několikrát do roka.

Někteří terapeuti používají plodnice hlívy v prášku, ale ještě více se osvědčil natírat opary rakytníkovým olejem určeném k vnějšímu použití.

Hlívu podobně jako jiné houby můžete skladovat několik měsíců v mrazáku. Před tím je ale třeba nakrájené houby povařit 5 minut v osolené vodě, potom zchladit, odkapat a v mikrotenových sáčcích uložit do mrazáku

Kombinace kysaného mléka a hlívy výrazně podporuje imunitu organismu. Z hlediska stravitelnosti je určitě lepší konzumovat hlívu tepelně upravenou, protože tím se neporuší její zdratně prospěšné účinky. Dobré je konzumovatt hlívu jemně mletou, čímž se zvýší její léčebný efekt.

Zpravidla není třeba činit nic jiného než blok substrátu prorostlého podhoubí (na povrchu slámymusí být všude přítomno bílé podhoubí a nesní býát přítomny fleky zelené plísně) umístit v místnosti mírně osvětlené a udržovat v ni vysokou relativní vlhkost. Je problém pokud je blok v suché místnosti, protože nasazené zárodky plodnic rychle vyschnou a nestačí se vyvinout. Pokud budete mít dojem, že blok substrátu je vyschlý, znamená to, že substrát nemá dost vody k vytvoření plodnic tak blok reklamujte.

Trávicí trakt dětí se postupně vyvíjí a dětem se doporučuje houby podávat od 3-5 let. Doplňky stravy z hlívy jsou v podstatě jemně pomleté plodnice houby, takže trávící trakt příliš nezatěžují a přitom mají posilující účinky. Proto houbu v takové formě (třeba i doma usušenou houbu jemně pomletou) mohou konzumovat děti od 3 let.

Houbu můžete dát do mrazáku za předpokladu, že ji nakrájíte a zblanžírujete (povaříte) v osolené vodě několik minut, případně je podusíte, uložíte do mikroténových sáčků a zamrazíte. Čerstvou hlívu podobně jako jiné houby se nedoporučuje dávat čerstvé bez úpravy do mrazáku. Zavařovat hlívu můžete stejně jako lesní houby.

O úspěchu přeočkování ošetřeného sena prorostlým substrátem tvořeným senem záleží na tom, do jaké míry je toto seno proprostlé podhoubím hlívy prosté zárodků plísní. Zpravidla se tento postup nepoužívá, protože při přeočkování kultury hlívy ze sena na seno substrátem pororostou zelené plísně a pěstitel se nedočká úrody. Doporučoval bych proto používat vždy čerstvou sadbu, případně si sadbu doma vyrobit.

Dobrý den. Hlívu ústřičnou můžete užívat celoročně bez přestávky. Doporučuje se však po cca 6 měsících užívání 1 měsíc vynechat. V těle totiž zůstanou účinné látky i po skončení užívání. Cca po měsíci přichází vhodná doba na doplnění těchto látek.

Povlak tvoří mycelium vzniklé z vyklíčených spor hlívy. Vyskytuje se především na plodnicích skladovaných delší dobu zejména pokud jsou plodnice balené v plastové fólii. Mycelium sice vypadá podezřele, ale protože se jedná o podhoubí hlívy, nehrozí žádné zdravotní nebezpečí.

K Vašemu dotazu týkajícího se deformovaných plodnic, které jsem neviděl, mohu podotknout, že takto vypadají plodnice, které se vyvíjejí v zatemněných prostorách či při nedostatku světla.

Filipinský web popisuje postup, který je obvyklý při přípravě sypkých substrátů, které se následně sterilizují v teplotě blízké 100 C. Pokud by jste těmito přídavky obohatil dřevní štěpku a zmíněné teplotní ošetření neprovedl, potom hrozí nebezpečí, že takový substrát zplesniví. Zkušenosti s lignohumátem bohužel zatím nemáme.

děkuji za za zaslání Vašeho názoru a fotografie. Zabýváme se různými způsoby ošetření dřevní štěpky a stále máme nejednoznačné výsledky. Pokud byla hlívou zaočkována čerstvá štěpka, potom s ni nebyl žádný problém a potvrzuji tak Vaše výsledky. Zkoušeli jsme ji máčet v chlornanu sodném a tenzidech a v průběhu roku se na substrátech začaly stále více objěvovat zelené plísně. Proto jsme přikročili k jejímu spaření (asi po 9 měsíčním skladování) a výsledkem byl kvalitně prorostlý substrát. Problém ale je, jak štěplku ošetřit, abychom ji mohli v průběhu roku postupně používat a nenapadaly ji zelené plísně.

 Abych mohl odpovědět, musím nejdříve vědět, jestli dřevo bylo suché nebo čerstvě pokácené, kam a do jaké teploty a vlhkosti jste špalky umístil. Pokud by bylo vše provedeno dle návodu, potom dnes už musí být špalek celý prorostlý bílým myceliem.

Bělavý povlak na povrchu klobouku plodnice hlívy je mycelium této houby vzniklé z vyklíčených spór. Dochází k tomu tehdy, když je plodnice skladována zabalená ve fólii. Složení mycelia je stejné jako plodnice, takže tato plíseň není sice ušlechtilá jako v sýru, ale je stejně prospěšná jako samotná plodnice. Před použitím plodnice krátce omyjte a mycelium neodstraňujte.

Hlíva je dřevní houba rostoucí na lignocelulózovém odpadu (sláma, seno, dřevní štěpka, slupky ze slunečnice apod). PROTO NAROZDÍL OD ŽAMPIÓNŮ HLÍVA NEROSTE NA SUBSTRÁTU PŘIPRAVENÉHO Z JAKÉHOKOLIV HNOJE. Co je ale důležité, všechny tyto materiály musíte předem ošetřit v horké vodě. Kvalitní slámu, seno, štěpku nejdříve naplníme do čistého pytle ze silné fólie a v teplé místnosti zalijeme vřelou vodou, aby horká voda působila co nejdelší dobu. Následujícího dne uřízneme rohy pytle a až voda vyteče, vysypeme materiál do čisté vaničky a tam materiál promícháme s 3-4 váhovými procenty zrnité sadby A ZPĚT NAPLNÍME A UTLAČÍME V PYTLI. V pytli, který zavřeme uděláme 10 otvorů o průměru 1 cm a v teplotě 20 °C necháme podhoubí prorůstat. Jakmile po 2-3 týdnech substrát zbělá podhoubím, přemístíme pytel se substrátem do nižší teploty (10-15 °C) a necháme plodit. Plodnice se objeví, pokud je v místnosti zvýšená vlhkost a aspoň minimální osvětlení a slabé větrání.

1. Hlíva ústřičná je dřevokazná houba rostoucí na kmenech stromů. Většinou vytváří plodnice zboku substrátu. Totéž probíhá na pytlích naplněných slámou. Pěstitelé tomuto jevu vycházejí vstříc, protože zboku pytlů vytvářejí otvory z nichž vytvářejí trsy plodnic. Pokud není zboku pytle žádný otvor a umožní se houbě vytvářet plodnice na jeho povrchu, vytvoří se trsy plodnic i tam. Problém ale je, že plodnic bude málo a budete připraveni o větší výnos. V Nizozemí jedna firma plní substrát hlívy na záhony a tak se vytvářejí plodnice pouze na povrchu záhonů, protože jim nic jiného nezbývá.

2. Hlívu by neměli konzumovat pacienti trpící autoimunitními chorobami,protože tato houba významně podporuje imunitu.

3. Nám se velmi osvědčilo namočení štěpky do vřelé vody. Následně se jsme ji nechali odkapat a promíchali s 3% zrnité sadby.

4. Houby přijímají ze substrátu veškeré přírodní i minerální látky. Do sebraných hub ale člověk nevidí. Známe příklady z Krušných hor, kde jsou půdy bohaté na arsen. Kůru z pokácených stromů nebylo možné použít v zahradách, kde se pěstovala zelenina s ohledem na vysoký obsah arsenu. Stejně je tomu s pilinami z takovýchto stromů,které nejsou vhodné jako substrát pro dřevokazné houby.

viz. předchozí odpovědi níže

viz. předchozí odpovědi níže 

Pokud plodnice opakovaně neroztály a opět nermrzly, potom jsou poživatelné

Je obtížné posoudit do jaké míry houby poškodil v zimě mráz. Mráz působí na plodnice tak, že roztrhá buňky houby a plodnice mohou podlehnout rozkladu bakteriemi. Pokud plodnice vyrostly v době, kdy se teploty pohybovaly mírně pod nulou, tak nebezpečí jejich poškození nehrozí. Nejhorší je střídání nízkých teplot s teplotami kolem 5-10 C. Tato zima je vyjímečná a proto bych se v současné době poškození hlívy mrazem neobával.

Za nejlepší způsob posílení imunity se považuje konzumace 50 g hlívy denně. Doplňků stravy v suchém stavu stačí konzumovat podstatně méně.

Houbová jídla s hlívou se dusí, smaží, pečou či grilují a tak voda po vaření nezbude. Pokud náhodou k něčemu takovému dojde, obsahuje voda po vaření hlívy rozpustné látky z hlívy a to: část rozpustných glukanů, vitaminy rozpustné ve vodě a minerály.

Trávící trakt dětí se vyvíjí a pomalu se přizpůsobuje trávit složitější látky jako jsou houby. Normálně se dětem doporučují houby od 5-6 let. V doplňcích stravy firmy TEREZIA COMPANY je hlíva mletá na jemný prášek. Takový produkt by mohli konzumovat i mladší děti.

Hlíva roste na dřevu listnatých stromů případně na tepelně ošetřené slámě. Listí obsahuje dosti živin, které umožní růst různých plísní, které pak zabrání podhoubí tento materiál využít. Možná by stálo za to listí povařit ve vodě, odkapat a zaočkovat. Ale to je spíše rada pro pokusníky.

Vše záleží na venkovních teplotách. V teplotě 5-8 °C plodnice skoro nerostou. Pozor na houby přešlé mrazem, které bývají nevratně poškozeny, takže dále nerostou a mohou podléhat zkáze. Pozor na jejich konzumaci.

Hlíva je odolná proti napadení plísněmi. Bílá plíseň na povrchu plodnic hlívy je vlastně její podhoubí, které narůstá na povrchu plodnic delší dobu skladovaných při zvýšené relativní vlhkosti. Plíseň je to zcela neškodná.

Nejdříve se ujistěte, zda-li jsou bradavice virového původu. Potom konzumujte pravidelně houbová jídla případně kapsle se sušenou hlívou (2x denně po jedné kapsli).

To je pravda.  Sušenou hlívu umeleme na kávovém mlýnku a prášek můžeme dávat třeba do cereální snídaně. Pojídání sušené hlívy je opravdu zdravé.

Hlívu můžete zamrazit. Postupuje se ale tak, že na kousky nakrájené plodnice krátce povaříme v osolené vodě. Potom zchladíme ve studené vodě a dáme odkapané mikroténových sáčků, které uzavřeme a dáme do mrazáku. Sušíme tak, že na kouisky nakrájenou nebo ještě lépe na hrubém struhadle nastrouhanou hlívu usušíme v patrové domácí elektrické sušičce. Uchováváme v nádobě bez přístupu vzduchu (sklenice se zábrusem nebo sklenice šroubovací). Ještě účinější je usušené kousky polodnic namlít na káviomlýnku a přidávat do pokrmů.

Vše záleží na tom, na jak velké kusy byla hlíva před sučením nakrájena. Pokud se jedná o plátky plodnic hlívy, potom stačí namočení ve vlažné vodě na 20-30 minut. Větší kusy se máčí déle a sušené houby, které byly napleté na prášek se sypají do pokrmů přímo.

Hlívu skladuje položenou lamelami vzhůru, aby nepadaly spóry na spodní plodnice, v teplotě 0-5 °C a její trvanlivost je vyšší než u žampiónů. Ve velkém prostředí (zabalená v papíru) vydrží 7-10 dnů. Po delším skladování se někdy na povrchu klobouků objeví lílá plíseň. To je mycelium vyrostlé z vyklíčených spor napadaných na plodnice.

K výrobě sadby hub je třeba mít laboratorní zařízení a to především autokláv a čisté prostředí , kterým je flow-box (očkovací box), kde se vysterilizovaný substát za aseptických podmínek zaočkuje. Když chcete zaočkovat substrát, musíte si připravit základní kulturu, kterou pěstujete na agarové půdě. Bloček mycelia na agaru pak vložíte na vysterilizované zrno nebo kolíčky. Můžete postupovat tak, že si ze zakoupené sadby hub odeberete očkovací látku a kolíčky nebo obilí jako nosič si vysterilizujete v tlakovém hrnci a očkovací látkou zaočkujete. Výsledky takového postupu ale nejsou příliš spolehlivé. Léčivé látky obsažené v léčivých houbách jsou většinou termostabilní a nejsou poškozeny varem. V pokrmech z léčivých hub jsou tudíž léčivé látky zachovány.

Plodnice hlívy skutečně přestávají růst při teplotě 0-5 °C a jak se v zimě oteplí, tak opět pokračují v růstu. Takže je možno očekávat, že postupně dorostou. V zimě je ale problém za mrazů, protože při teplotách pod nulou dojde k poškození plodnic, které se pak nedoporučuje konzumovat.

Je to možné za těchto předpokladů: Naštípejte větve listnatých stromů nebo keřů v době vegetačního klidů. Větve musejí být bez listů. Vzniklou štěpku namočte na 24 hodin v čisté nádobě do čité vody. Potom vodu odkapejte a plňte namočenou štěpku do pytlů za stálého prosypávání zrnitou sadbou hlívy. V pytly prorůstá podhoubí 4-5 týdnů v teplotě 20-24 °C. Potom umístěte pytle ve světlé a vlhké místnosti v teplotě 5-15 °C. Ostatní druhy hub jsme pro tyto účely neověřovali.

Není mi známo, že by po konzumaci čerstvé hlívy nebo hlívy v kapslích docházelo k takovým potížím. Není vyloučeno, že tyto zdravotní potíže souvisí s jiným problémem. Zkuste přestat konzumovat kapsle a uvidíte, kde je příčina.

Na topolovém dřevu rostou desítky druhů hub. Pokud plodnici houby tam vyrostlou neuvidím, tak nejsem schopen dát správnou odpověď. Pošlete fotografii na info@terezia.eu.

Rychlost růstu plodnic hub obecně a nejen hlívy zavisí na  mnoha faktorech. Prvním je teplota, protože v teplotách pod 10 °C houba roste velmi pomalu nebo neroste vůbec. Dále hraje roli přístupnost vody a živin, které má houba pro vývoj plodnic zapotřebí.

Hlíva ústřičná osidluje dřevo listnáčů. Proto smrk kanadský není pro ni vhodným substrátem.

Pokud máte blok koupený, je pravděpodobné, že byl skladován delší dobu a mušky se do substrátu dostaly později a postupně požírají podhoubí. Problém je, že škodí hlavně larvy a ty jsou v substrátu a pěstitel je nemůže zasáhnout a zahubit. Jedinou možností je prevence. Můžete jen čekat, že se mušky nestačí rozšířit a nějaká hlíva ještě vyroste. Vlhkost, teplota a intentzita osvětlení je v pořádku a to bohužel počet mušek neovlivní.

Pokud chcete úspěšně pěstovat hlívu, pak nestačí ji množit kouskem podhoubí, které může být infikováno jinými plísněmi. Hlíva se navíc uchytí jen na čerstvě poraženém dřevu listnatých stromů a ne na starém špalku nebo pařezu. Pokud chcete úspěšně pěstovat hlívu, potom zakupte sadbu na špalíčkách (Gartencentra nebo Hornbach) a ve správný roční čas sadbou dřevo osázejte.

Hlíva má četné pozitivní zdravotní účinky, ale nemá je specifické na ženskou ani mužskou potenci.

 Pokud pošlete fotografii hub vyrostlých na pařezu, můžeme Vám poradit, co Vám vyrostlo za houbu.

Hlíva vytváří plodnice různé velikosti i různé barvy. Těžko lze v obchodě zaměnit za jinou houbu. Obchodníci s houbami mohou těžko zaměnit pěstovanou hlívu za nějaký jiný navíc jedovatý druh nalezený v přírodě. Pokud má plodnice vespod lamely - bue to hlíva, která nemá jedovatého dvojníka. A jedovatou houbu podobného tvaru, která by se dala pěstovat neznám. Houbu, kterou jste zakoupila můžete bez obav zkonzumovat

Především nevím, co si představujete pod pojmem "kapky na posílení imunity". Získávání účinných látek (glukanů) je poměrně složitý chemický proces, při kterém mají být získány všechny účinné látky. Nedejte prosím na jednoduchá doporučení. Bezpečnější je konzumovat buď hlívu v pokrmech nebo sušenou hlívu jemně homogenizovanou. Pravda je, že největší efekt mají plodnice čerstvě sklizené, protože v obchodech někdy vidíme zboží, které tam už dávno nepatří. Dobrou zkušenost máme se stánkem firmy Holoubek a pravnuci v pražské holešovické tržnici nebo s obchodem firmy Samyco v Lipove ulici na Praze 1.

Hlíva je kloboukatá houba a má vždy na spodku klobouku lamely. Plodnice bez lamel mají jiné druhy hub nemající s hlívou a jejími vlastnostmi nic společného.

Plodnice hlívy s postupem zrání uvolňují bílý prášek, což jsou vlastně jeji spory. Ty nejsou jedovaté. Plodnice nesklízíme podle uvolňování spor, ale podle tvaru klobouku a to nejlepe tehdy, když se sklenutý klobouk zarovna do poloroviny nebo je podvinutý mírně. Plodnice s kloboukem ve tvaru nálevky jsou přezrálé..

Přebytek sklizených plodnic hlívy můžete zpracovat sušením, mražením nebo konzervací v nálevu. Sušit doporučujeme houbu zpočátku při nižší teplotě (35 °C) a tuto postupně zvyšovat, jak plodnice schnou (na 50 °C). Před uložením hlívy do mrazáku plodnice nakrájíme a kusy vkládáme na 1-2 minuty do vroucí solené vody. Potom plodnice prolijeme studenou vodou a v PE sáčcích je dáváme do mrazáku. Ke konzervaci se mi osvědčil tento nálev: 4 litry vody, 1 litr octa, 36 dkg cukru, 14 dkg soli, 4 bobkové listy, 10 nových koření, 10 pepřů a dále pak něco estragonu, kopru a meduňky. Nálevem zalijeme krátce povařené žampióny a potom sterilujeme ve sklenicích při 80 °C po dobu 20 minut.

Dobrý den Milane. Abychom se mohli zodpovědně vyjádřit k zařazení zmíněné houby, potřebovali bychom vidět její foto a to pohled shora i odspodu. Pošlete foto s požadavkem na e-mail info@terezia.eu.

Škodlivost spór hlívy spočívá v tom, že po vdechnutí mohou způsobit u některých osobn alergii, která má za následek vznik příznaků nachlazení, chřipky a rýmy, které v krátké době odezní. Pokud máte jeden blok či pytel hlívového substrátu, tak se vytvoří tak malá koncentrace spór, že toto nebezpečí nehrozí. Při větším množství pytlů substrátu v místnosti se při sklizni plodnic doporučuje nosit respirátor nebo roušku.

Složení javorového dřeva je stejné na špalcích i na štěpce. Jabloňové naštěpkované větve jsou bez problémů, právě tak jako naštípané větve révy.

Je to poněkudproblematická metoda. Substrát pororůstající sadbou vytváří velké množství tepla a ze sudu se teplonedá snadno odvést. Dalším problémem je, zda si budete připtavovat substrát v sudu nebo mimo něj. Mám na mysli prolití slám vřelou vodou. Osobně bych spíše zůstal o pěstování v plastových pytlích nebo sáčcích.

Hlívu nakrájenou na menší kousky nebo nastrouhanou na struhadle na větší kusy sušíme v sušičce nejdříve při 30-40 °C a potom teplotu vzduchu zvýšíme na 50 °C. Při vyšších teplotách houba žloutne. Pokud nemáme sušičku, sušíme houby ve stínu .Usušené houby nameleme na jemný prášek na kávomlýnku. Pro udržení imunity organismu se doporučuje podávat denně 5 g prášku z hlívy.

Hlívu nelze zaměnit za jinou jedovatou nebo nejedlou houbu. Možná úplný laik by hlívu mohl zaměnit za čechratku černohuňatou. Ta má ale na rozdíl od hlívy hnědý jemně plstnatý klobouk a černý třeň. Také lamely čechratky jsou hnědé. Z hlívy se konzumují klobouky. Třeně jsou na jídlo velmi tuhé. Můžeme je ale konzumovat tak, že je nakrájíme, nasušíme a umeleme na prášek, který má významné léčivé vlastnosti.

Při využití prázdného septiku jako možné pěstírny si musíme uvědomit, že plodnice hub snadno nasávají jakékoliv pachy a zde se nabízí otázka, jestli zbytky pachu nezůstaly v jeho stěnách. Dále je třeba zajistit v době tvorby plodnic v septiku osvětlení a větrání. Kultura hlívy vytváří oxid uhličitý a ten je třeba odstranit větráním. O nedostatek vlhkosti uvnitř septiku nemám obavy. Z hlediska přístupu nebude také septik jednoduchou stavbou.

Sadbu hlívy na kolíčkách zakoupíte v zahradnických centrech nebo specializovaných obch. domech (OBI, HORNBACH). Zrnitou sadbu k pěstování na slámě potom koupíte v některých kamenných obchodech.

Pěstování ve velkém není předmětem pro jednoduchou odpověď. Vyžaduje to prohlídku potenciálního pěstebního prostoru a následuje návrh na jeho úpravy pro pěstování.

Hlíva je dřevní houba rostoucí na odumřelém dřevu. Nenapadá zdravé stromy a to se týká i mladého ořešáku. Je pouze známý výjimečný případ, kdy hlíva napadla živý strom silně poškozený požárem. Můžete tedy naočkovat pařez čerstvě poraženého ořešáku. Na starém pařezu se ale podhoubí hlívy neuchytí, protože je již osídlen přirozeně jinými druhy hub.

K přesnému určení příčiny bych potřeboval fotografii. Pošlete ji na

.

Při výběru dřeva a doby očkování jste neudělal chybu. Jedinou obavu mám z toho, aby dřevo nebylo v přímém kontaktu s vodou, kterou jste do pytle nalil. Potom by mohlo začít hnít. Doporučujeme proto dávat naočkovaný sloupec špalků dřeva na čistou cihlu a na dno pytle nalít vodu tak, aby dřevo nestálo ve vodě a pouze na cihle, přes kterou by nasávalo vlhkost. Po několika týdnech zkontrolujte dřevo v pytli, zda-li nevysychá a zda dřevo obrůstá bílým podhoubím.

Dobrý den. Hlíva ústřičná je opravdu na alergie účinná. Alergie totiž souvisí s oslabeným imunitním systémem, na jejíž posílení je hlíva ústřičná díky obsahu betaglukanů nejlepší. Hlíva ústřičná v syrovém stavu obsahuje až 80% vody a byla by pro syna hůře stravitelná. Pro dosažení požadovaného efektu posílení imunity čerstvou hlívou by se musela konzumovat každý den, což je časově dost náročné. Existují však na trhu i kapsle se 100% sušeným práškem z hlívy ústřičné, do kterých je hlíva sušena za velmi přísných podmínek, při kterých se neztrácí obsah vitaminů a účinných látek, ani chuť, vůně nebo barva. Doporučujeme Hlívu ústřičnou s rakytníkovým olejem, která má zesílený účinek a vašemu synovi jistě pomůže. Přejeme pevné zdraví

Ano. Konzumace hlívy dětmi od 3 let je možná. Obecně jsou houby pro mladší děti hůře stravitelné.

Správně to mělo vypadat tak, že by se bílá síť hlívového podhoubí rozrostla po celém povrchu špalku a ne jenom kolem očkovacích míst. Po celém povrchu špalků by měl postupně narůst hustý bílý kožichovitý obrost podhoubí. Pokud podhoubí zpočátku začalo růst a posléze ustalo, může to být způsobeno zhoršením podmínek růstu. Napadá mne sucho nebo snížená teplota

Hlíva roste pouze na listnatém dřevu. Houby, které rostou na jedhličnatém dřevu jsou lesklokorka smrková a ohňovac smrkový. Problém ale je, že dřevo pro pěstování se musí v sterilizovat , za sterilních podmínek očkovat. Hlavní obtíž je v tom, že zatím v ČR nevyrábí sadbu těchto hub.

Ořechové dřevo je výborný substrát pro pěstování hub. Musí být ale čerstvé. Starý pařez vhodný pro pěstování není. Pařezy obecně řečeno očkujete buď do vyvrtaných otvorů kam vkládáte kolíčky a nebo zbohu pařezu vyříznete klínky. Do otvoru dáte zrnitou sadbu a klínky vrátíme zpět a připevníme hřebíkem. Pařez obalíme čistou fólií a zasypeme zeminou či kompostem, aby byla sadba ve stálé teplotě. Očkované místo chráníme před mravenci, kterým chutná podhoubí.

Dřevo višně se dá použít k pěstování hlívy i když jím podhoubí hlívy prorůstá pomaleji. Doba prorůstání podhoubí silnějšími špalky také trvá déle. Doporučuji proto čerstvé dřevo naočkovat (zboku vyvrtat otvory a vsunout kolíčky sadby), po naočkování dřevo zabalit do plastové fólie tak, aby dřevo nevysychalo a nechat  dřevo prorůstat podhoubím po dobu 6-7 měsíců.

Na čerstvě pokáceném zdravém dřevě dřevokazné houby nerostou. Může se stát, že pokácíte strom a jeho část je suchá. V době vegetačního klidu to můžete snadno přehlédnout. Bez prohlídky dřeva ale Vámi zmíněnou houbu nemohu bohužel určit.

Zásadou je, že se pro očkování hlívy použivá čerstvé dřevo s přirozenou vlhkostí. Pokud je dřevo skladováno delší dobu a je vyschlé, potom se na něm podhoubí hlívy obtížněji uchytí. Můžete zkustit naočkovat na dřevo hlívu a před tím odříznou z obou stran špalků tenké kotouče dřeva napadeného plísní a na tato místa nanést zrnitou sadbu nebo navrtat otvory a do nich vsadit sadbu na kolíčkách. Dřevo zabalte do fólie a uložte na vlhkém místě. Stojí to za pokus. Podhoubí, které jste na dřevě spatřili nebylo s velkou pravděpodobností podhoubím hlívy.

Účinné látky v hlívě - glukany jsou termostabilní a vydrží i delší dobu varu. Valná část glukanů ze z hub získává dokonce dlouhodobým varem. Houbu vaříme potud, pokud není měkká. Klobouky jsou méně tuhé než třeně, které se doporučuje odříznout, usušit, pomlít a zpracovat do jídla. Také je rozdíl mezi hlívou sklizenou doma nebo koupenou v obchodě a houbou sebranou někde v přírodě. Venku houby zejména při nízkých teplotách rostou pomaleji než v pěstírně a jejich pletivo je tudíž mnohem tužší. Paradoxní je, čím je houba tužší, tím obsahuje více glukanů. Tedy i lesní hlívu se nebojte vařit delší dobu do měkka.

Hlíva má klobouk v průměru 4–20 cm, bývá jazykovitý až vějířovitý, hladký, popelavě šedý až modrošedý, někdy též s fialovým nádechem, ve stáří se často zbarvující do šedohněda až hněda. Lupeny jsou daleko sbíhavé, vysoké, bílé až šedavé. Třeň je krátký, postranní, pouze 1–3 cm dlouhý a 10–25 mm tlustý, někdy může i téměř chybět, tuhý, bělavý. Plodnice rostou hojně, v trsech nebo střechovitě nad sebou, v lesích, zahradách, sadech nebo stromořadích, na kmenech a pařezech listnáčů (velmi často buků a ořešáků), vzácně i jehličnanů. Zaměnit by jej bylo snad možné s čechratkou černohuňatou, která má hnědý klobouk s plstnatým povrchem a třeň je černý. Roste hlavně v létě. Při tepelné úpravě z čechratky se vydusí černá voda.Záměny se nemusíte obávat.

Dobrý den, v případě, že již kojíte a budete sama užívat hlívu ústřičnou není zde důvod, abyste hlívu nemohla užívat. Na trhu naleznete i 100% přírodní produkty bez vedlejších účinků, které můžete bez problémů užívat. 100% přírodní Hlíva ústřičná

V tomto případě Vám neumíme odpovědět, neboť u výrobku, který uvádíte, neznáme přesné složení. Pro dlouhodobé užívání hlívy ústřičné vám doporučujeme hlívu ústřičnou od TEREZIA COMPANY, která má 100% přírodní složení bez příměsí. Tento přípravek lze užívat dlouhodobě bez nějakého přerušení užívání. Na trhu je nyní i inovovaný výrobek a to Hlíva ústřičná s rakytníkovým olejem, která má silnější účinky díky raytníkovému oleji, který má i sám o osbě řadu pozitivních účinků na lidské zdraví.

Hlíva ústřičná se může používat současně s lékem Warfarin za předpokladu pravidelné kontroly hodnoty Quick, který je kontrolován lékařem.

V houbách i některých obilovinách jsou přítomny betaglukany. Za tisíce let, kdy člověk konzumuje tyto potraviny se je tělo naučilo více méně rozkládat a některé pro sebe užitečné látky z nich uvolňovat. Bylo zjištěno, že v houbách je přítomno mnoho frakcí glukanů, které se liší svoji rozpustností. A právě ty rozpustné frakce glukanů mohou snadno v zažívacím traktu působit na komponenty imunitního systému. Vždyť efektu léčivých glukanů v houbách využívá tradiční čínská medicina po tisíce let s výraznými úspěchy. Profesor Větvička je významný vědec, který při svých přednáškách zdůrazňuje fakt, že existují různé frakce glukanů s různou účinností na lidský organismus. Proto glukan jako takový nebyl zatím s malými výjimkami v Japonsku uznán jako lék.

Hlíva si zachovává veškeré účinné látky pokud je sušená do 30-40 °C a nejlépe je využitelná buď v kapslích nebo v sirupu. Pokud je dodrženo dávkování a jedná se o 100% přírodní výrobek bez chemických příměsí pak není nutné se obávat stravitelnosti hub. Houby jsou obecně hůře stravitelné pokud nejsou šetrně usušené.

Prorostlý substrát, který zakoupíte, umístěte do osvětlené místnosti s teplotou 10-17 °C. Při nižší teplotě je vývoj plodnic pomalejší a houby jsou pevnější. Při nižší teplotě jsou poměrně nižší požadavky na světlo. Kultura hlívy nevyžaduje zálivku. V místnosti by se měla udržovat i vyšší relativní vlhkost od 80 do 85%. Hlíva by neměla v žádném případě poškodit skladované brambory.

Hlíva je houba, která se sama nedovede bránit proti zeleným plísním, proto se musí substrát (piliny, sláma) nejdříve prolít vřelou vodou. Podmínkou růstu podhoubí hlívy je tepelně ošetřený substrát horkou vodou, která musí proniknout do celého množství suchého substrátu a potom správná vlhkost substrátu. Ta činí mezi 67-72% vody. Pokud je plíseň pouze na povrchu substrátu, potom ji odstraňte. V případě, že plíseň pronikla do hlubší vrstvy, potom již není pomoci a výnos hlívy se vlivem konkurence zelené plísně bude snížen.

Hlíva ústřičná patří mezi houby, které jsou lépe stravitelné, doporučujeme však tyto houby pro děti od 3 let v podobě dětského sirupu s hlívou. Jeden takový na trhu je HLÍVÁČEK

Váš dotaz nebudu moci zodpovědět do doby, než malého červeného broučka neuvidím. V dnešní době, kdy všichni máme fotoaparát by pomohlo škůdce vyfotografovat a poznat. Další důležitá věc - je vědět, odkud se do substrátu škůdci dostali a zamezit jejich dalšímu přenosu. I kdybychom škůdce poznali a identifikovali, nemůžeme jej v substrátu zničit, protože žádná z látek likvidujících hmyz (insekticidy) není pro použití do substrátu povolena s výjimkou některých přípravků na hubení larev mušek. Foto brouka můžete poslat na terezia@vegi.cz.

Plodnice hlívy přešlé mrazem se nedoporučuje konzumovat, protože plodnice jsou poškozené a mohou se rozkládat. Letos vyjímečně byly mrazíky malé. Navíc píšete, že plodnice v zimě stále přirůstaly, což dokazuje, že byly živé a nepoškozené. V tom případě bych se nebál sebrané houby konzumovat.

Dobrý den Iveto. Hlíva ústřičná je léčivá houba a vzhledem k vysokému obsahu mnoha účinných látek má širokospektrální účinky. Nejenže posiluje imunitu, ale také odstraňuje bradavice a snižuje riziko jejich opakovaného růstu. Nemusí se jednat o hlívu v krému, ale výsledný efekt přináší i vnitřní užívání Hlívy ústřičné v kapslích. Reference zákazníků si můžete přečíst ZDE. Naleznete jich tam hodně právě o účincích hlívy ústřičné na baradavice. Přejeme dceři, aby se bradavic brzy zbavila.

Díry na pytlech se po sklizni většinou nezalepují. Naopak je dobré část děr přidělat, aby z čerstvého mycelia nasadila další sklizňová vlna. Druhá vlna bývá většinou slabší než první a správně odhadujete, že příjde po 12 a možná i více dnech. Zálivka se obvykle neprovádí. Zkusmo by jste mohla shora odstranit fólii pytle a dodat cca 10% vody z celkové hmotnosti substrátu.

K Vašemu dotazu, zda-li použít vyplozený substrát z pilin prorostlý podhoubím hlívy k zaočkování čerstvých pilin sděluji, že takovéto PERPETUM-MOBILE nedoporučuji proto, že ve vyplozeném substrátu se na konci kultury namnoží mnohé konkurenční plísně, které by pak po smíchání vyplozeného substrátu s čerstvými byť propařenými pilinami rostly rychleji než podhoubí hlívy a výsledkem by byla marná práce. Takže uspějete pouze tehdy, dáte-li do tepelně ošetřených pilin, slámy či slaměných pelet čerstvou původní sadbu hlívy.

Houby obecně mají tu vlastnost, že jsou schopny ze substrátu (dřevo, sláma) nahromadit minerální látky. Je to nebezpečné tehdy, je-li dřevo třeba kontaminováno rtutí nebo arsenem jako je tomu v některých lesích Krušných Hor. Jód je u hlívy uveden jako jeden z prvků, který houba je schopna hromadit přednostně ve větším množství. Záleží to ale na obsahu jodu ve dřevě nebo na slámě, na které plodnice vyrostly.

Štědřenec je strom jehož semena jsou mírně jedovatá. Houby využívají ze dřeva pro svůj růst a tvorbu plodnic především dřevní vlákninu (lignin a celulózu) a nejsou uzpůsobeny k tomu, aby transformovaly nízkomolekulární látky. Proto můžete plodnice hlívy vyrostlé na dřevu štědřence konzumovat bez obav.

Aby bylo možné objektivně posoudit příčinu tvorby žlutých skvrn, bylo by třeba vidět fotografii. Jednou z příčin tvorby hnědých skvrn na plodnicích je výskyt bakterie Pseudomonas. Ta se vyskytuje většinou tam, kde kolísá relativní vlhkost a teplota v místnosti. Příčinou žloutnutí mycelia hlívy může být jeho zrání a stárnutí, kdy mycelium postupně tmavne. Fotografii můžete zaslat na info@vegi.cz.

Hlíva je jednou z hub, která působí na snižování krevního cukru. Jsou ale houby ještě s vyšší aktivitou jako lesklokorka (Ganoderma) a hnojník obecný (Coprinus). Z vlastní zkušenosti vidíte, že je hlíva nejen chutná houba, ale mimo snižování hladiny krevního cukru zvyšuje také imunitu a snižuje přirozeně hladinu cholesterolu. Konzumujte hlívu nadále a měřte si obsah krevního cukru, aby jste se přesvědčila, do jaké míry funguje hlíva spolehlivě.

Nízké teploty zpomalí růst plodnic a prorůstání podhoubí substrátem. Pokud máte substrát na blocích, potom je doporučuji přenést do teploty nad nulou. Pokud se jedná o špalky, potom doporučuji plodnice přešlé několikadenním mrazem a opět roztáté nekonzumovat, protože jejich buňky jsou porušené a mohou podléhat rozkladu. Hrozí nebezpečí trávících potíží.

Hlíva ústřičná má řadu příznivých účinků včetně působení na pokožku. Vzhledem k tomu, že lupénka je choroba, jejíž původ není plně osvětlen, nejsou informace o působení hlívy na léčbu tohoto onemocnění k disposici.

Hlíva ústřičná má řadu příznivých účinků včetně působení na pokožku. Vzhledem k tomu, že lupénka je choroba, jejíž původ není plně osvětlen, nejsou informace o působení hlívy na léčbu tohoto onemocnění k dispozici. Na kožní problémy je určitě vhodnější rakytník řešetlákový.

Zmiňujete se, že Vám na kmeni ořešáku vyrostlo velké množství plodnic - nejspíše hlívy. Ořešák je strom na jehož starších případně poškozených kmenech roste často hlíva a penízovka sametonohá. Nemůže jít o něco jiného. Tedy bohatou sklizeň a dobrou chuť.

Nemusíte se obávat nepříznivého vlivu umělého osvětlení a spektra na vývoj plodnic hlívy. Důležitější je spíše jeho intenzita a ta závisí na teplotě. Čím vyšší teplota, tím musí být vyšší intenzita osvětlení. Při teplotě 15-17 °C je pomůckou zásada : taková intenzita, při které lze přečíst novinový tisk. Při teplotě 5-7 °C ale stačí šero.

Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda-li jste měli 2x krásnou sklizeň z jednoho a téhož bloku substrátu a nebo ze dvou odlišných a následných kultur. Hlíva plodí zpravidla ve 2-3 sklizňových vlnách. Platí ale, pokud jsou 2 sklizně z jednoho bloku substrátu vysoké, není již v substrátu dostatek živin na vytvoření sklizně třetí. Z Vašeho popisu plodnic mám dojem, že kulktura již neměla dostatek živin, aby vytvořila dostatečně velké plodnice. Ty pouze nasadily a obrostly nejspíš hlívovým podhoubím.

Hlíva ústřičná se může používat současně s lékem warfarin za předpokladu pravidelné kontroly hodnoty Quick, který je kontrolován lékařem.
 

Blahopřeji k úspěchu v pěstování hlívy. Hlíva se zpravidla citlivě odlamuje ze substrátu. Zbytky třeňů často plesnivějí a plíseň může nakazit další mladé plodnice. Proto při sklizni citlivě odlamujte plodnice bez velkého množství substrátu a sklizené plodnice pouze zbavte ulpívající části slámy.

Hlíva roste na dřevu většiny listnatých stromů. Hůře roste na dřevu akátu a některých ovocných stromech. Očkujte čerstvé dřevo pokácené v době vegetačního klidu tedy ještě bez mízy. Starší dřevo je vyschlé a pro houbu nevhodné nebo je již napadené jinými houbami. Proto není vhodné houbu očkovat na starší pařezy.

Pařezy je vhodné očkovat hned po pokácení, protože v krátké době je mohou osídlit jiné druhy často nejedlých dřevních hub. Jaký koliv pokus nyní starý pařez očkovat hlívou by nebyl úspěšný. Můžete ale udělat pokus. Kolem dokola pařezu vyřízněte pilou hlíny dlouhé 10 cm. Do otvorů vpravte zrnitou sadbu a klínky přitlučte hřebíkem. Po obalení fólií a zasypání zeminou sledujte po 2-3 měsících zda-li přeci jenom podhoubí hlívy neprosadilo.

Blok, který jste na podruhé zakoupil musel být infikován zelenou plísní buď v obchodě nebo u výrobce. Mušky, které ze substrátu vylétaly jsem neviděl a nemohu potvrdit jejich identitu, ale zpravidla to mušky bývají. Vše ukazuje na to, že bloky se substrátem byly v obchodě skladovány dlouhou dobu. Příště je jediná pomoc se strochu dírami do substrátu "podívat" a zjistit, jestli je tam bílé podhoubí či zelená plíseň a následkem toho se rozhodnout vybraný blok zakoupit.

Hlíva je dřevní houba a v přírodě roste na dřevu a pěstovat ji můžeme na různých druzích slámy. Ječmen, pšenice či slad obsahují buď převážný podíl škrobu nebo cukrů a málo vlákniny. Cukry a škrob jsou vhodnou výživou pro rychle rostoucí plísně a hrozí nebezpečí, že tyto plísně prorostlou substrátem rychleji než podhoubí hlívy. Pokud by jste chtěl obilí či slad pro pěstování hlívy použít, musíte tento substrát vysterilizovat a zaočkovat ve zcela bezinfekčním prostředí tak, jak píšete. Pokuste se tento postup ověřit. Je ale riskantní.

Dobrý den, prosím o radu. Začal jsem pěstovat doma v pytli hlívu ústřičnou. První sklizňová vlna již proběhla a další má prý následovat během 2-3 týdnů. Pytel s podhoubím mám ve sklepě u okénka, teplota okolí asi 17-18 stupňů. Mám to takto nechat a čekat, až něco vyroste nebo pytle přenést na několik dní do chladnějšího prostředí ? Původní otvory v pytli mám ponechat  nebo hlíva ústřičná vyroste zase jinde? děkuji za odpověď. Pro nasazení 2. vlny máte všechny podmínky : teplotu, osvětlení u okna. Pozor na potřebu zvýšené relativní vlhkosti, proto předpokládejme, že sklep je vlhký. Doporučuji vyříznout v pytli další otvory, případně vyčistit otvory původní od zbytku suchého substrátu.

S použitím dřevěné štěpky nejsou velké zkušenosti. Doporučuji štěpkovat listnaté dřevo - čerstvé, pokácené v době vegetačního klidu. Štěpku nasypte do čistého fóliového pytle, zalijte vřelou vodou a následjující den odřízněte rohy pytle, nechte vytéci přebytečnou vodu a zaočkujte sadbou. Po 5-6 týdnech prorůstání z otvorů na bocích pytle začnou nasazovat zárodky plodnic. Pěstování v pytlích se Vám sice nelíbí, ale neexistuje způsob, jak nechat prorůst substrát podhoubím, aniž by se materiál infikoval plísněmi a během prorůstání vyschnul.

Růst podhoubí a vývoj plodnic jsou dvě různé věci. V nádobě na vodu Vám podhoubí proroste tepelně ošetřenou slámou, ale plodnice potřebují světlo a intenzivní větrání. A od toho jsou tu bloky slámy nebo pytle, kdy zboku z proříznutých otvorů vyrůstají plodnice. V sudu neporostou. Listí není vhodným substrátem pro hlívu, protože jsou jiné houby (plísně), které tento materiál rozloží. Takže použijte velké nebo malé pytle a v nich prolijte slámu vřelou vodou, druhý den uřízněte rohy pytlů a do vlhké slámy naočkujte sadbu hlívy.

Tuhost plodnic, která je rozhodující pro dobu vaření záleží na několika faktorech. Plodnice vyrostlé v zimě, které se vyvíjely pomalu jsou tužší a vaří se déle než plodnice, které vyrostly v teplém ročním období nebo v pěstírně. Třeně houby jsou poměrně tuhé a vaří se déle než klobouky. Klobouky z vypěstovaných plodnic stačí vařit 10-15 minut. Tuhé třeně někdy 45-60 minut. Stravitelnost hub se zvýší například, když si chcete z houby připravit polévku a tuhé houby po hodinovém vaření rozmixujete.

Negativní účinky hlívy ústřičné nejsou známé. Doporučujeme v době kojení i těhotenství užívat výhradně 100% čistou hlívu ústřičnou bez příměsí v kapslích

Vývoj plodnice hlívy probíhá tak, že je klobouček zpočátku podvinutý. Vlivem zrání se postupně narovnává a nakonec se stáčí okraje nahoru a plodnice získává nálevkovitý tvar. Vaše plodnice tohoto vzhledu přezrály. Růst plodnic urychluje zvýšená teplota. Proto příště sklízejte plodnice, dříve než se okraje klobouku začnou zvedat.

Sadbu v dobré kvalitě si doma připravit nemůžete, protože Vám chybí potřebné laboratorní zázemí (autokláv, očkovna). Provizorní způsob je, že namočíme piliny z listnatého dřeva ve vodě v poměru 1:2 váhových dílů a tuto směs naplníme do zavařovacích sklenic 0,5-0,7 litru, zakryjeme alobalovou fólií a vaříme v páře na mírném ohni 2 hodiny. Zchladlý substrát pak na čistém místě očkujeme zakoupenou sadbou, tak, že v čistém prostředí mírně poodhrneme alobalovou fólii a lžící vysterilizovanou nad plamenem nabereme sadbu a dáme ji na povrch substrátu ve sklenici a tu opět fólií uzavřeme.

Rady pro začátečníka i profesionála najdete v knize autorů Jablonského a Šaška – Jedlé a léčivé houby (Pěstování a využití). Celé trsy hlívy ze substrátu odlamujeme a podle potřeby zpracujeme buď kloboučky a třeně nakrájíme, usušíme a umeleme, nebo zpracujeme celé plodnice, které však musíme dusit delší doby s ohledem na tuhé třeně. Nakrájené houby sušíme v sušičce tak, že nastavíme teplotu do 40 C, aby plodnice nežloutly. Plodnice se vyvíjejí za zvýšené vlhkosti, čehož dosáhneme tím, že stavíme substrát na mokrý hadr a ukrýváme jej (v suché místnosti) pod konstrukci krytou průhlednou fólií.

Správně jste odhadl, že je to mycelium. V tomto případě mycelium hlívy. Jsou to často spóry, které vyklíčí a porostou části plodnic. Není to na závadu a plodnice můžete dále zpracovávat a konzumovat. Houba obsahuje určité antibiotické látky a díky tomu jen zřídka ji napadají skládkové plísně.

O skladování hlívy ústřičné se dozvíte v posledních dvou odpovědích na podobné dotazy., viz.níže

Hlíva se skladuje v teplotě 2-5 °C, kde vydrží 5-10 dnů. Pokud ji chcete dlouhodobě skladovat v mrazáku, tak ji nakrájejte, krátce kousky hlívy povařte v mírně osolené vodě, zchlaďte ve studené vodě a v uzavřeném mikroténovém sáčku uložte do mrazáku.

Hlíva ústřičná v kapslích je přírodní produkt a účinky nelze očekávat v krátké době. Výrobek doporučujeme užívat minimálně 3 měsíce kdy se účinek začne dostavovat. Hlívu ústřičnou je dále možné užívat celoročně bez známky vedlejších účinků.

Hlívu sklízíme, když je klobouk mírně podvinutý nebo rovný. Pokud jsou okraje plodnic zvednuté vzhůru, budou již přezrálé a vyschlé. Tedy sklízejte o něco dřív. Plodnice hlívy ani ostatních pěstovaných hub neloupeme, protože ve slupkách je mnoho užitečných látek a u hlívy to není ani technicky možné. Před tím, než hlívu dáte do mrazáku tak ji nakrájejte, krátce kousky hlívy povařte v mírně osolené vodě, zchlaďte ve studené vodě a v uzavřeném mikroténovém sáčku uložte do mrazáku.

Neznám pojem „po rozprachu“. Pravděpodobně máte na mysli okamžik, kdy se z plodnic uvolnilo množství spór hlívy. Pokud plodnice nejsou shnilé či plesnivé, můžete je použít. Někdy bývají starší plodnice tužší a musejí se potom vařit delší dobu než plodnice mladé.

Když získáte blok substrátu, tak zkontrolujete, zda-li jsou ve folii bloku otvory. Pokud ne, tak na každé straně 5-7 otvorů prořízněte. Blok dáte do vlhké a osvětlené místnosti s teplotou 13-16 °C. Houba vedle dostatečné vlhkosti ovzduší vyžaduje osvětlení přiměřené dané teplotě. Blok určitě nezalévejte. Mlžení v suché místnosti nemá dlouhotrvající účinky. Proto je lepší přirozeně vlhká místnost. Čím je vyšší teplota, tím více má být blok osvětlen. Za současných venkovních teplot můžete blok umístit i na zahrádce do stínu. Za vyšších teplot, kdy denní teplota kolísá, je lepší blok udržovat ve stabilní teplotě ve vlhkém prostoru.

Dobrý den. U hlívy ústřičné nejsou pozorovány žádné vedlejší účinky ani u dětí. Doporučujeme však u dětí do 3 let snížit dávkování hlívy na 1 kapsli denně, tj. max. 250 mg čisté sušené hlívy. Zejména u dětí je důležité vybrat výrobek se 100% sušenou hlívou ústřičnou bez jakýchkoliv příměsí. U dětí do 3 let doporučujeme kapsli otevřít a vysypat do pokrmu (kaše, jogurtu, přesnídávky atd.)

Zdá se, že příčinou tvorby "květáčků" byl nedostatek světla. Pod pytlem jste sice zajistil zvýšenou vlhkost, ale místo jednolivých plodnic vyrostly bílé hrudovité útvary. Navíc, pokud byl blok substrátu v teple, o to větší nároky hlíva na světlo, má. Je třeba udržovat teplotu na 15-17 °C a ne více, kolem plodnic udržovat vlhký vzduch, mírně větrat a blok folií příliš nezakrývat. A světlo by mělo odpovídat teplotě: Čím vyšší teplota, tím větší intenzita světla.

Vážený pane Malacka. Je tomu skutečně tak, že doporučená denní dávka hlívy ústřičné je 5 g v syrovém stavu a 500 mg (0,5 g) ve stavu sušeném. Při sušení totiž hlíva ztrácí vodu a sušené hlívy stačí tudíž menší množství.

Dobrý den. Hlívu můžete konzumovat i v syrovém stavu. Raději doporučujeme ji předem omýt.

Dobrý den, denní doporučená dávka při prevenci je cca 500 mg sušené hlívy denně (poměr 1:10 k hlívě čerstvé), při příznacích chřipky nebo nachlazení doporučujeme zvýšit dávkování na dvojnásobek. Plodnice z pěstírny mají stejnou strukturu a stejné množství účinných látek jako plodnice vyrostlé v přírodě. Na rozdíl od nich jsou vyrostlé na substrátech o známém složení a nemohou být zasaženy spady znečistěného ovzduší. (výfukové plyny, emise průmyslových závodů).

Pokud chcete sama pěstovat hlívu v bytě, musíte si sama vyrobit substrát a pro růst houby v bytě vytvořit odpovídající podmínky. Musíte ale zakoupit energetické slaměné pelety, které budou substrátem pro hlívu.. Dodává je firma Atea v Chrášťanech a k tomu zakoupíte v některém obchodním domě sadbu na kolíčkách. Do většího průhledného mikroténového sáčku nalijete 2 litry vřelé vody a do ni pak nasypete 1 kg těchto pelet. Sáček zavážete a necháte vzniklý substrát zchladnout. Příští den po straně sáčku vsuneme do rovnoměrně vytvořených malých otvorů po jednom z 5-6 kolíčků sadby a necháme podhoubí 30 dnů prorůstat v teple (20-24 C). Po této době je celý sáček prorostlý bílým podhoubím. Potom si připravíme umělohmotný průhledný kontejner s víkem (používá se na skladování hraček, či špinavého prádla), který je k dostání v Hornbachu či jiných obchodních domech. Na dno kontejneru dáte několik vrstev látky a silně ji zvlhčíte vodou a na něj položíme sáčky a zaklopíme víkem. Je dobré nechat v kontejneru malý otvor na větrání. Aby se vytvořily plodnice hlívy, je třeba zajistit osvětlení, zvýšenou relativní vlhkost a mírnou výměnu vzduchu mezi kontejnerem a místností. Hlíva plodní nejlépe v teplotě 8-15 C. Celý návod byl zpracován na DVD pro Univerzitu 3 Věku na Provozně ekonomické fakultě na České zemědělské univerzitě v Suchdole

Tak především první krok - dosažení kolonizace dřeva houbou, se Vám podařilo. S umístěním špalků do zahrady nepospíchejte. Pokud by jste to nyní učinila, podhoubí nezmrzne, ale houby se neobjeví. Ty vyžadují teplotu 8-17 C. Takže až koncem března je přesaďte a houby se určitě do dubna objeví.

Virus HSV-2 (HHV-2), jinak též genitální herpes, je původcem genitálních oparů. Jde o sexuálně přenosnou nemoc a u infikovaných se opary objevují na žaludu penisu, stydkých pyscích či kolem řitního otvoru. Větší výskyt je u žen. Dnes se HSV-2 infekce se rychle šíří mezi mladými muži i ženami do 30 let.Genitálnímu oparu se lze vyhnout vyvarováním sexuálního styku s nakaženou osobou, která má aktivní oparovou infekci a používáním kondomu. Neexistuje zatím specifický lék na tyto opary. Dosud používané antivirové léky potlačují propuknutí a zkracují délku trvání aktivního tvoření viru a jeho příznaků (např. acyclovir valacyclovir a famcyclovir). To, že se opary vrací, je způsobeno buď drážděním skrytě infikovaných nervů, ale i užíváním drog a nebo léků potlačujících imunitu, dobře prokazatelný je vliv ultrafialového záření, stresu, hormonálních změn různého druhu - např. v souvislosti s menstruací, apod. Zvláštním způsobem přenosu může být nákaza sebe sama, kdy dojde k zanesení viru z prvotní infekce do jinak postižené kůže, např. ekzémem. Z potravních doplňků lze podpůrně použít čistý prášek z hlívy ústřičné v kapslích. Jelikož aktivuje přímo buňky imunitního systému, nemůže nastat problém rezistence, tak častý u antibiotik. Zdá se, že je účinnější vyšší dávkování 2x 2 želatinové kapsle Hlívy ústřičné. Pozorovali jsme při něm lepší klinický efekt než při dávkování 2 x 1 kapsli denně. Pro posílení funkce imunitního systému nebyla zatím vědecky stanovena doporučená denní dávka. Zvláště dlouhodobé a opakované infekce však vedou mimo jiné k vyčerpání imunitního systému. Hlíva obsahuje koncentrované množství přírodních zdraví prospěšných látek, jako terpeny,steroidy,chinony, alkaloidy,enzymy,minerální látky,polysacharidy,fosfolipidy,lipoproteiny,kyselinu folovou,peptidy glykogen, vitaminy B1, B2, B3, B5, B6, D, C, K, proteiny, steroly a řadu prvků (Fe, K, P, Na, Zn, Se, Cr, Cu, B, I), 18 mastných kyselin, aminokyselinya další. Nejvyšší účinnost ve smyslu podpory obranyschopnosti, imunity těla, vykazují beta 1,3/1,6 glukany se stupněm větvení 0,22–0,33 a s vyšší relativní molekulovou hmotností. Tyto přírodní komponenty především ovlivňují buňky zvané makrofágy, tvořící důležitou součást obranného systému našeho organismu. Makrofágy tvoří jakousi první linii v neustálé bitvě o zdraví, kterou v našem těle vede imunitní systém s viry, bakteriemi a toxiny. Betaglukany aktivují činnost makrofágů, které pohlcují a rozkládají infekční organismy. Hlíva ústřičná a má díky svému přírodnímu složení optimální nutriční parametry, jenž ve svém celku podporují také regenerační a reparační pochody v lidském těle.

Aby jste uspela s pestovanim drevnich hub, musite pouzit dřevo listnatych stromu pokacene v zime. Nikdy nepouzivejte drevo, ktere bylo pokacene pred lety. Po naockovani se doporucuje drevo zabalit do folie a chranit jej tak pred vysychanim. Po 3 mesicich obrusta drevo bilou plicni coz je podhoubi houby. Jakmile poroste podhoubi po celem povrchu kmene, ulozime jej do puty tak, ze je spalek z poloviny zahraban do zeme. Spalek umistime do stina a vlhka. Pokud houby nerostou muze byt oproblem v tom, ze drevo vyschlo a podhoubi jej nemohlo prorust. Druhou pricinou je, ze teploty jsou natolik vysoke, ze plodnice nemohou vyrust. Optimum teploty pro hlivu je 13-20 C. Mnoho dalsich pestitelskych uspechu Ivan Jablonsky

Vámi popsané příznaky mohou souviset s pročišťováním organizmu. Hlíva ústřičná neobsahuje látky, které by vyvolávaly nežádoucí alergické reakce či negativní účinky. A jelikož aktivuje přímo buňky imunitního systému, nemůže nastat problém rezistence, tak častý u antibiotik. Zdá se, že je účinnější vyšší dávkování 2x 2 želatinové kapsle Hlívy ústřičné. Pozorovali jsme při něm lepší klinický efekt než při dávkování 2 x 1 kapsli denně. Pro zvýšení funkce imunitního systému nebyla zatím vědecky stanovena doporučená denní dávka. Zvláště dlouhodobé a opakované infekce vedou mimo jiné k vyčerpání imunitního systému.

Hlíva obsahuje koncentrované množství přírodních zdraví prospěšných látek, jako terpeny,steroidy,chinony, alkaloidy,enzymy,minerální látky,polysacharidy,fosfolipidy,lipoproteiny,kyselinu folovou,peptidy glykogen, vitaminy B1, B2, B3, B5, B6, D, C, K, proteiny, steroly a řadu prvků (Fe, K, P, Na, Zn, Se, Cr, Cu, B, I), 18 mastných kyselin, aminokyselinya další. Nejvyšší účinnost ve smyslu podpory obranyschopnosti, imunity těla, vykazují beta 1,3/1,6 glukany se stupněm větvení 0,22–0,33 a s vyšší relativní molekulovou hmotností. Do této skupiny patří beta glukan izolovaný z hlívy ústřičné, stupeň větvení je 0,25.

Beta glukan izolovaný z této houby má výrozný imunomodulační účinek. Betaglukany především ovlivňují buňky zvané makrofágy, tvořící důležitou součást obranného systému našeho organismu. Makrofágy tvoří jakousi první linii v neustálé bitvě o zdraví, kterou v našem těle vede imunitní systém s viry, bakteriemi a toxiny. Betaglukany aktivují činnost makrofágů, které pohlcují a rozkládají infekční organismy a také nádorové buňky. Hlíva ústřičná a má díky svému přírodnímu složení optimální nutriční parametry, jenž ve svém celku podporují regenerační a reparační pochody v lidském těle.

Vysoký obsah houbové vlákniny příznivě působí na peristaltiku střev. Popis Vašich obtíží napovídá, že máte funkční onemocnění střev, takzvaný dráživý tračník, případně též onemocnění žlučníku (bývá to při chronickém zánětu žlučníku u žlučníkových kamenů, nebo též u části pacientů po operaci žlučníku). Proto doporučuji při Vašich obtížích s průjmy jíst opatrně netučná jídla v menším množství vícekrát denně. Požití velkého množství tučného jídla má za následek, že se tuk bez dostatečného množství žluči ve střevě nenatráví a vzniká průjem s nepříjemně páchnoucí stolicí. Strava by proto měla mít šetřící charakter, ale zároveň pestrá, jak výběrem potravin, tak jejich úpravou. Zároveň by bylo vhodné přidat do stravy i doplňky stravy obsahující probiotické bakterie a preparát Espumisan. Budou-li funkční zažívací obtíže zmírněny, lze zkusit znovu nasadit hlívu, nejprve v nižší dávce, např.1x denně v poledne. Následně, podle snášení, by se dávka mohla zvýšit na obvyklých 2x 1 cps denně. Hlíva ústřičná v čistém prášku (Pleurotus ostreatus)je kvalitní 100% přírodní houbový přípravek bez příměsí. Napomáhá zlepšovat metabolizmus a regenerovat vnitřní orgány. Kromě Pleuranu se v hlívě vyskytuje mnoho dalších zdraví prospěšných látek: kyselina listová (podporuje růst buněk), minerální látky s obsahem prvků: jód, selen, zinek, draslík, fosfor, bór,sodík, železo.Nezanedbatelný je obsah vitamínů, bílkovin a vlákniny, která odstraňuje z těla usazené škodlivé reziduální látky. Prospěšnost těchto látek byla doložena vědeckými pracemi v řadě renomovaných zahraničních vědeckých časopisů (např. International Journal of Immunotherapy,Proc Soc Exp Biol Med,Medical University of South Karolina a FEMS Immunol Med Microbiol aj.).

Žluč slouží k emulgaci tuků. Žlučník slouží v těle jako rezervoár pro žluč produkovanou játrech. Umožňuje uskladnit větší množství žluče a při příjmu tučné potravy ji uvolnit a tuky natrávit. Bez žlučníku člověk tuto schopnost ztrácí. Žluč se zachovaným žlučovodem odtéká z jater v malém množství neustále, ale nemůže reagovat nárazově na náhlý vysoký příjem tuků. Proto doporučuji při Vašich obtížích s průjmy jíst opatrně netučná jídla v menším množství vícekrát denně. Požití velkého množství tučného jídla má za následek, že se tuk bez dostatečného množství žluči ve střevě nenatráví a vzniká průjem s nepříjemně páchnoucí stolicí. Strava by proto měla mít šetřící charakter, ale zároveň pestrá, jak výběrem potravin, tak jejich úpravou. Výběrem netučných potravin a omezením množství tuků snižujeme celkové množství tuků na 60g/den. Povolené množství tuku ( másla nebo kvalitního oleje),nejlépe do 10 g na porci, přidáváme až do hotových pokrmů. Pokrmy nesmažíme, ani není vhodné grilování, protože dochází k přepalování tuků a vzniku dráždivých látek. Pro pacienty dlouhodobými obtížemi po operaci žlučníku, i pro ty, kdo mají nemocná játra či slinivku, lze hlívu ústřičnou doporučit jako součást komplexní životosprávy. Napomáhá zlepšovat metabolizmus a regenerovat vnitřní orgány. Hlíva ústřičná je přírodním zdrojem minerálů a vitamínů. Obsahuje vitamíny B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B5 (niacin), B6 a B7 (biotin), B9 (kyselina listová/folová), C, D2, K, P (bioflavonoidy), stopové prvky selen, zinek, bor, jod, 8 aminokyselin, kvalitní proteiny, nenasycené mastné kyseliny (kyseliny linolenová, olejová), vlákninu. Důležité pro imunitní systém těla jsou beta 1,3-D glukany, jejichž výtěžnost je až 50%. Obsahuje také mevinolin, přírodní zdroj statinu (lovastatin), v současnosti nejúčinnější látku snižující vysoké hladiny cholesterolu. Je třeba vyzdvihnout schopnost hlívy ústřičné snižovat hladinu cholesterolu a cukru v krvi, aniž by se snižovala hladina inzulinu. To není zanedbatelné u lidí s poruchami metabolizmu cukrů a tuků.

Substrát v balících na upravené sláme prorostlý podhoubím hlívy zakoupíte v obchodních domech OBI, Hornbach a jiné. Podobně můžete zakoupit kolíčkovou sadbu hlívy, kterou zaočkujete do špalků čerstvého dřeva pokáceného v době vegetačního klidu (3 týdny po pokácení).

Plodnice hlívy jsou v syrovém stavu poměrne tuhé. Proto doporučuji jejich tepelnou úpravu. Klobouky jsou i po úprave mekcí než trene.

Máte asi na mysli zakoupený substrát a ne sadbu (používanou na ockování substrátu). Dále nebylo uvedeno o jakou houbu se jedná (hlíva nebo žampión).Na substrátu hlívy se vyvíjí plodnice nepravidelne po dobu 8-10 týdnu, pokud substrát udržujete v dobre vetraném a osvetleném prostoru, kde udržujete vyšší relativní vlhkost. U žampiónu se plodnice objevují v tak zvaných skliznových vlnách po týdnu. Žampiónovou kulturu mužete sklízet 4 nanejvýše 5 týdnu, kdy kultura zacíná zpravidla trpet ruznými chorobami.

Pro ockování substrátu (drevo, sláma, pelety ze dreva ci slámy) mužete koupit kolíckovou sadbu hlívy ve všech zahrádkárských oddeleních specializovaných obchodních domu (Hornbach, OBI) nebo Garten centrech. V zahrádkárských prodejnách mužete mimo jiné zakoupit i zrnitou sadbu vhodnejší pro pestování na sláme.

Sušenou hlívu doporucuji pred úpravou varením namocit do vlažné vody na 2hodiny. Potom se upravuje stejne jako houby cerstvé

prosím, zašlete fotografii na vegi@vegi.cz

Hlíva ústricná není prísne parazitická houba. Proto nedoporucuji ockovat jejím podhoubím živé stromy. Jsou známy prípady, kdy roste hlíva vyjímecne na stromech težce poškozených požárem.